Radka byla rodinnou přítelkyní několik let. Pomáhala mi po mém rozvodu se starostí o dceru, často jsem jí nechávala malou Danielku na hlídání. Devítiletá holčička byla s Radkou a především jejím králíčkem velmi ráda. Pořád doma básnila o tom, že by takového králíčka chtěla. Jenomže mě bylo jasné, že bych se o něj musela starat spíše já a kvůli práci jsem na to neměla tolik času.
Když slavila dcera desáté narozeniny, Radka mi navrhla, že by dceři koupila přesně takového králíčka, jako má ona. Dlouho jsem o tom přemýšlela, nakonec jsem na myšlenku přistoupila, protože mi kamarádka slíbila, že dceři s králíčkem pomůže. A tak dostala Danka k narozeninám chlupatý dárek.
Ze zvířátka byla nadšená. Prý vypadá docela jako Radčin Chloupek
Zdroj: 123RF.COM
Danielka byla z králíčka u vytržení. Dokonce ho pojmenovala stejně, jako Radčina králíčka a začala mu říkat Chloupek. A zdálo se, že králíček si na jméno až nepřirozeně rychle zvykl. Čtrnáct dní si dcerka s králíčkem hrála každý den. Radka jí hlídala u nás, protože Danka neměla najednou důvod chodit k ní domů.
Jenomže brzy se ukázalo, že dárek je spíše zklamáním. Sněhově bílý králíček totiž po dvou týdnech zemřel a Danka byla velmi smutná. Bylo mi to líto, ale nemohla jsem nikoho obviňovat. Rozhodně dcera králíčka neutrápila, chovala se k němu hezky. Navíc jsem si myslela, že Radka za nic nemůže, přece chtěla pro mou dceru to nejlepší.
Danielka začala zase chodit k Radce domů. Oznámila mi, že mají nového kamaráda
Danka se brzy ze smrti kamaráda vzpamatovala a začala zase chodit k Radce domů v domnění, že si bude hrát s jejím Chloupkem. Hned první večer mi oznámila, že má Radka nového králíčka, ještě hezčího, než byl Chloupek. Na otázku, co se Chloupkovi stalo, mi nedokázala odpovědět. Mně to ale došlo hned.
Zeptala jsem se Radky na rovinu, proč dala mojí dceři svého starého králíka, zatímco si pořídila jiného. Věděla, že nemá cenu zapírat. Prý si nového králíčka pořídila už dřív, ale při preventivní prohlídce se zjistilo, že Chloupek má nějakou nemoc a tak ho musela dát pryč. Nikde ho proto samozřejmě nechtěli. A aby nenakazil nového králíčka, tak musel z domu. Její výmluva zněla: „Netušila jsem, že umře tak brzy.“
Dance jsem pravdu neřekla. Divila se sice, proč už nemůže za tetou domů, ale když jsem jí koupila nového králíčka, přestala se o Radku úplně zajímat. Já se s ní od té doby nebavím. Na hlídání jsem si sehnala mladou paní, která se o Danielu i nového králíčka hezky stará. Radka ublížila mně i mojí dceři, především se ale zachovala nemorálně také ke svému kamarádovi, kterého klidně vyměnila za nového a dala ho na dožití malé holčičce. Taková věc se zkrátka neodpouští.
Autor: Šárka Cvrkalová
