Manžel mě poslal na třídní sraz, zamilovala jsem se do spolužáka, kterého jsem patnáct let neviděla

od Luboš Klouček
3 minuty čtení
zenaakocka
zenaakocka

Jít na třídní sraz po patnácti letech jsem vlastně ani nechtěla. Ale manžel mě povzbuzoval, že bych se také měla občas bavit. Navíc měl být ten večer v práci, děti byly na prázdninách u babičky a všechno znělo lépe, než trávit večer doma sama s kočkou.

Sešlo se nás víc, než jsme asi čekali. Většina z nás již založila rodinu, měla děti, nebo přímo nějaké očekávala, bylo tedy o čem si povídat. Pracovní pozice, současné vztahy, ale samozřejmě také vzpomínky ze školních let. A těch jsme měli s Richardem poměrně hodně.

Už jako malí jsme se hodně bavili. Téměř celou školu to byl můj nejlepší kamarád. Každou volnou chvíli jsme trávili nějakou hrou, a jelikož bylo v partě víc chlapců i dívek, nikdo neřešil naše podivné přátelství.. Zkrátka jsme si rozuměli jako jedna velká parta.

Nikdy bychom to ale nepřiznali navenek a tvářili jsme se jako součást většího davu. Přitom chodil po škole tajně ke mně domů, kde jsme se společně učili nebo hráli hry. Když se mě rodiče ptali, jestli se mi ten hoch náhodou nelíbí, měla jsem jasno v tom, že je to jen kamarád. Tenkrát opravdu byl, nikdy jsem ho nebrala jinak a podle mě ani on mě.

Na srazu jsme si vyměnili čísla a internetové profily

Zdroj: 123RF.COM

Když Richard vyprávěl, jak ho tenkrát rodiče obviňovali, že se mnou chodí, celá parta včetně mě se tomu smála. A když navrhl vyměnit si čísla a já oponovala, že máme oba rodinu, opět propukl u stolu hlasitý smích. Přesto jsme si vzájemně napsali své přezdívky na sociálních sítích téměř se všemi bývalými spolužáky, i když jsem věděla, že s devadesáti procenty z nich si nikdy psát nebudu.

Bydlí daleko, ale rozumíme si

Ríša byl asi jediný, s kým jsem po srazu začala udržovat kontakt. Už jen proto, že mě zajímalo, jak vypadá jeho rodina a tak jsem ještě ten večer doma poctivě prošla jeho internetové profily.

Zdroj: undrey/123RF.COM

Chatovali jsme spolu asi dva měsíce a mně začalo docházet, že se po večerech věnuji internetu mnohem více, než manželovi s dětmi, že Ríšovi kontroluji profil víc než je zdrávo a že mě tak nějak přitahuje. Netvrdím, že je to zamilovanost, ale nějaká chemie mezi námi pravděpodobně je. Připadá mi, že se mnou chvílemi dokonce flirtuje…

Manželovi říkám všechno. Rodinu miluji nadevše

Tížilo mě svědomí a tak jsem se svěřila tomu, komu říkám naprosto vše. Není snadné vlastnímu manželovi přiznat, že se vám asi líbí někdo další. On je ale chápavý a ví, že bych nikdy rodině neublížila. Ujistila jsem ho, že ho miluji, jenom že nevím, co mám s novou osobou v mém životě dělat. Není to tak, že bych k Richardovi něco cítila, spíš mě zajímá a jakýmsi způsobem přitahuje. Zároveň se ale bojím toho, že by jeho přátelský vztah se mnou mohl vést k něčemu dalšímu.

Můj muž se smíchem slíbil, že se o mě bude lépe starat, abych neměla důvod mu utíkat. A taky mě trochu líp hlídat. On díky bohu dokáže pochopit všechny mé pocity a stále mi věřit nehledě na okolnosti. To, že jsem se mu svěřila, mě trochu uklidnilo a opět to posílilo náš vztah. Ačkoli mám Ríšu opravdu ráda, rodina je pro mě to nejdůležitější. A tak jeho občasné flirtování beru jako přátelské pošťuchování a snažím se, aby na mě příliš nezapůsobilo.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články