Každá matka své dceři přeje milujícího muže, který ji bude chránit a pečovat o ni. Má dcera se vdala za muže, který pochází ze zámožné rodiny. Svatba byla jako z pohádky a já věřila, že s ním bude šťastná, ale opak se stal pravdou.
Silná a cílevědomá
Karolína po vysoké škole ekonomické nastoupila do mezinárodní firmy a rychle se, díky velkému pracovnímu nasazení a schopnostem, vypracovala do manažerské pozice. Často jezdila na pracovní cesty po Evropě, mluvila plynule třemi jazyky. Byla jsem na ni hrdá. A to nejen pro její úspěchy v práci, ale hlavně proto, že byla spokojená se svým životem, soběstačná a práce ji opravdu bavila.
V jednatřiceti potkala Patrika. Byla to obrovská láska. Můj budoucí zeť pocházel z velmi zámožné rodiny a sám zastával vysokou funkci v bankovním sektoru. Na Karolíně v tomto období opravdu nešetřil. Zaletět si na večeři do Londýna, na dovolenou na Floridu nebo na lyže na Aljašku, bylo normální.
Pohádková svatba
Zdroj: 123RF.COM
Po půl roce známosti navlékl Patrik dceři drahý prsten a zasnoubili se. Svatba se konala na soukromém luxusním zámečku. Vše zařizovala specializovaná agentura, což mě malinko mrzelo, ale chápala jsem, že svatbu o sto padesáti hostech není možné dělat jinak. Patrik se choval ke Karolíně i k naší rodině slušně, i když s určitým odstupem, ale já se v tu chvíli radovala, že moje holčička našla svého prince, který jí bude dobrým mužem.
Brzy po svatbě Kája otěhotněla a těšila se na miminko. Patrik ji přemluvil, ať rychle odejde z práce a užije si těhotenství v klidu. Už v té době jsem si začala všímat, že je posmutnělá a ve stresu. Přičítala jsem to těhotenským změnám. Odstěhovala se za Patrikem do Prahy a já to za ní měla daleko. Vídaly jsme se málo. Postupem času stále méně a méně. Začala se pravidelně vymlouvat z našich setkání. Jednou byla nemocná, pak unavená, jindy musela jet narychlo někam s manželem.
Všechno je jinak
I když jsme si byly dřív hodně blízké, komunikace mezi námi se po svatbě minimalizovala. Často mi nebrala telefon a poslala jen zprávu, že zrovna nemá čas, nebo podobnou výmluvu. Cítila jsem, že něco není v pořádku. Týden před Vánocemi mi přišla zpráva o narození vnučky. Těšila jsem se, že oslavíme svátky společně, celá rodina tak, jak jsme byli zvyklí. Vše bylo jinak.
Dcera mi řekla, ať za ní nejezdím, poslala mi fotky vnučky a argumentovala tím, že je vyčerpaná. To my bylo divné. Dcery přece vždy ocení mateřskou podporu, zvlášť v takové chvíli. Koupila jsem si lístek na autobus a vyrazila do Prahy udělat přepadovku, předat dárky a poznat malou vnučku.
Když jsem zazvonila na dveře jejich luxusního bytu, otevřel mi člověk, kterého jsem skoro nepoznala. Karolína byla strhaná, vyhublá a na tváři měla jasný důkaz domácího násilí v podobě modrofialového otisku ruky. Dívala se na mě v šoku a pak se mi sesula do náruče. Pomohla jsem jí do ložnice, kde v klidu spalo miminko. Objala jsem ji a poslouchala. Stavidla se spustila a Kája mi všechno vypověděla.
Happy end se nekoná
Jak se Patrik po svatbě strašně změnil. Že jí zakazoval stýkat se s rodinou a kamarády. Chtěl, aby byla jen doma, starala se o domácnost a dítě, pro facku nikdy nešel daleko. Křičel na ni a ponižoval ji. Byla jsem v naprostém šoku. Z mojí sebevědomé, soběstačné, krásné dcery, seděla na posteli vedle maličkého miminka troska.
Nabídla jsem jí, ať se hned vrátí k nám domů, že se o ní postaráme, pomůžeme jí s miminkem. Řekla, že nemůže. Nebyla s ní řeč. V té době ještě věřila, že se Patrik změní a všechno bude krásné jako dřív. Nic se ale nezměnilo. Manžel jí měl v hrsti díky svým známostem a penězům. Pohrozil jí, že když odejde, jejich dcera zůstane u něj a ona nedostane ani korunu. Patová situace. Karolína si nedovedla, jako každá milující maminka, představit žít bez dcerky.
Změnilo se alespoň to, že se mnou často a dlouho telefonovala a mohla se mi svěřit. Časem se situace trochu uklidnila a z Patrika se stal milující otec. Jako manžel ale selhal. Karolína je pro něj pouhou služkou a příležitostnou ozdobou, když je třeba ukázat “šťastnou” rodinu. Vím, že se trápí a jejím jediným světlem je malá dcerka, které věnuje skoro všechen čas. Jsem z toho nešťastná, ale pomoct jí nedokážu.
Autorka: Svatava Pokorná
