Lucie (45): Náš syn ve 14 letech zjistil, že jsme ho adoptovali. Přestal s námi mluvit a chce najít svou vlastní matku

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zoufali rodice
zoufali rodice

S manželem jsme se celé mládí snažili o miminko, ale marně. Začínala jsem se bát, že ve stáří skončím sama, proto jsme se s manželem rozhodli pro adopci. Zamilovali jsme se do malého chlapečka, kterého opustila maminka kvůli drogám. Měl krásné modré oči, a dokonce mi přišlo, že je podobný mému muži.

Proto jsme neváhali a malého Marečka jsme adoptovali. Rozhodli jsme se, že mu o adopci nic neřekneme, dokud nedosáhne osmnácti let, aby měl stejné dětství jako ostatní děti a zbytečně se netrápil. Milujeme ho jako vlastního, proto nám přišlo zbytečné se o tom zmiňovat dříve.

Marek naši lež odhalil velmi brzy

Zdroj: 123RF.COM

Stačila jedna malá chyba a Marek měl jasno. Bylo mu čtrnáct let a s mužem nás nenapadlo, že bude tak chytrý. Proti nám hrál také internet, kde si Marek mohl veškeré informace vyhledat, a my byli bezbranní. Nejprve ho zaskočilo, když jeho obvodní lékařka pronesla, že jeho maminku stále vídá.

V tu chvíli mě polil horký pot, protože jsem stála hned vedle něj a bylo jasné, že lékařka nemluví o mně. Synovi jsem to vysvětlovala jako omyl a doufala jsem, že na tento den zapomene. Tvářil se jakoby nic, ale ve skutečnosti začal mít podezření.

Začal intenzivně hledat a zjišťovat

Zdroj: 123RF.COM

Nejprve se rozhodl kontaktovat na internetu lékařku. Vydával se za mě a zeptal se na nenápadnou otázku, kterou lékařka neměla šanci odhalit. Jednoduchou odpovědí potvrdila jeho obavy a Marek si začal být jistý, že je adoptovaný. Jednoho večera za námi přišel do kuchyně a zeptal se, jak je to s jeho pravými rodiči.

Manžel neměl o jeho podezření žádné tušení, proto byl velice vyděšený. Já jsem se snažila tvářit klidně a chvíli jsem ve strachu zapírala. Marek měl ale jasno, proto jsem svou lež rychle ukončila. Chtěla jsem se posadit ke stolu a vše probrat rozumně a v klidu, odpovědí mi ale bylo bouchnutí dveří dětského pokoje a zdlouhavé mlčení.

Přestal s námi mluvit

Od toho dne s námi nemluví. Objeví se v kuchyni jen tehdy, když se jde najíst, jinak je zavřený ve svém pokoji. Z jeho internetové historie jsem zjistila, že intenzivně hledá své rodiče, a navíc jsem si všimla i komunikace na sociální síti. Bojím se, že svou biologickou matku najde a nebudeme ho už dál zajímat.

Vždy jsme mu dávali lásku a všechno, co si jen přál. On ale cítí nekonečnou zradu a nechce s námi nic mít. Měli jsme být chytřejší a o adopci mu říct hned na začátku. Ani ve snu by nás nenapadlo, že může být čtrnáctileté dítě tak vnímavé a schopné vyhledat si tolik informací bez pomoci.

Autor: Tereza Hotovcová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články