Lucie (32): Zapomněla jsem se zamknout u tchána v koupelně. Provedl mi něco, po čem byste práskli dveřmi také

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
zena pysna
zena pysna

Až donedávna neměla Lucie s rodiči svého manžela problém. Ale při první delší návštěvě u nich, kdy měli zůstat na týden, se všechno změnilo. Už po druhém dni si sbalila kufry a odjela domů.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Když jsem to říkala svému muži, nechtěl tomu ani věřit. Ale potom, co se tchán sám ke svému činu přiznal, souhlasil se mnou, že v tom domě nezůstaneme ani o minutu déle,“ píše Lucie.

„Jsem ráda, že mě tak podpořil, i když teď to znamená, že se on sám nebaví se svými rodiči. A já na něm vidím, jak je mu to líto. Bylo by nejlepší, kdyby se to nikdy nestalo. Měla jsem se tehdy v koupelně zamknout…“

Muž mi napustil vanu, měl to být relax, změnil se ale v noční můru

„Druhý den v cizím domě jsem se už začala cítit trochu komfortněji a zvykla jsem si na to, že se mohu chovat jako doma. Můj muž toho využil a napustil mi vanu,“ píše čtenářka.

„Doma vanu nemáme, máme jen sprchový kout. A tak jsem byla nadšená, protože mi dal do koupele pěnu, mořskou sůl a další relaxační olejíčky. Když odešel z koupelny, svlékla jsem se a lehla si do vany. Zapomněla jsem ale zamknout.“

Lucie píše, že ležela ve vaně asi pět minut, když se dveře otevřely a dovnitř vešel tchán. „Je mu skoro sedmdesát, ale hlava mu slouží dobře, vůbec nevím, co měl ten jeho výstup znamenat,“ dodává.

Místo, aby se tchán omluvil a odešel, zeptal se Lucie, zda by si nemohl vyčistit zuby. Ta se snažila pěnou zakrýt, co se dalo, a odpověděla mu, aby odešel. „Řekl mi, že jsem až moc netýkavá, že jsme přeci jedna rodina a společnost by mě nezabila.

Pak měl pár nestydatých narážek na to, že jeho žena se před mým manželem taky nestydí, když jí náhodou vleze do vany. Také podotkl, že nemám nic, co ještě nikdy neviděl. Až potom konečně odešel. Měla jsem po náladě, a tak jsem vypustila vanu, práskla dveřmi a šla za manželem.“

Ten se divil, že přišla Lucie z koupelny tak brzy, když mu ale vyprávěla, co se stalo, okamžitě si šel s otcem promluvit. „Ten jen pokrčil rameny a řekl, že se snad tak moc nestalo.“

Od toho dne s nimi nemluvím, můj muž se s otcem jenom hádá

Lucie s mužem ještě ten večer odjeli. Ona se cítila nepříjemně ve společnosti někoho takového, jako je její tchán, její manžel se na něho zase strašně naštval.

„Dokonce i tchýně svému manželovi vynadala za jeho nehorázné chování. Jenže po týdnu volala k nám domů a chtěla po mém muži, aby se s otcem usmířil. On to ale odmítl,“ píše čtenářka.

Lucie se cítí provinile, že se kvůli ní její muž nebaví s rodinou. Je pravda, že se tchán zachoval strašně, ona s ním už podle svých slov nikdy mluvit nechce, ale na druhou stranu její manžel je jeho syn a měl by se s nimi usmířit.

„Zastávat se ho nebudu, i když jsem už muži několikrát říkala, aby mu odpustil. Je pravda, že udělal hloupost, jsem ale ráda, že se mě manžel zastal. I tak je mi líto, jak to celé dopadlo. A to jen proto, že jsem se nezamkla…“

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články