Linda (45): Když manžel odešel do práce, nevěděla jsem, že ho vidím naposledy. Přišla jen žádost o rozvod

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
opustena zena
opustena zena

Můj manžel mě vždy ujišťoval o své věrnosti a oddanosti. Byla jsem si jistá, že by mě nikdy neopustil a proto mě minulá událost srazila na kolena a dostala na pár týdnů do léčebny. Jako každý běžný den se vydal do práce. Čekala jsem na něj s hotovou večeří a těšila jsem se, že se společně podíváme na pěkný film. Domů už ale nedorazil a místo toho mi přišla SMS, ať už ho nehledám. Po měsíci mi domů dorazila žádost o rozvod.


Teď vidím, že náš vztah nebyl dokonalý

Celou dobu jsem žila v iluzi. Myslela jsem si, že je náš vztah dokonalý a mému muži v něm nic nechybí. Když jsem ale začala přemýšlet, co bylo důvodem jeho zrady, došlo mi, že je chyba i na mé straně. Každý den, když přišel unavený z práce domů, jsem mu dávala spoustu nevyžádaných rad ohledně úklidu. Vadilo mi, že nechává spodní prádlo hozené na podlaze, nebo že si neuklízí kartáček na své místo. Každý den, když odešel do práce, jsem po něm musel chodit a nepořádek uklízet. Večer, potom co se vrátil, jsem na něj své stížnosti nasypala a on si neměl kde odpočinout.

Zakazovala jsem mu, aby se bavil s přáteli

Zdroj: 123RF.COM

Sama moc kamarádek nemám a vyrazíme si spolu jen občas, proto jsem i po svém muži chtěla, aby byl často doma, hrál se mnou nějaké hry nebo jsme podnikali výlety. Nakonec to ale stejně skončilo hádkou nebo tichou domácností. Můj muž se očividně chtěl pobavit i se svými kamarády a já mu to neustále zakazovala. Posezení v hospodě pro mě bylo nepřípustné, protože jsem se bála, že přijde opilý a nebudeme si moci pořádně popovídat. Na sportovní víkendy s přáteli jsme ho také nepouštěla, jelikož jsem měla obavy, aby mě nepodvedl. Nejspíš jsem ho dusila tak dlouho, až mi dal sbohem.

Náš intimní život zmizel po třicítce

Děti byly jedním z důvodů, proč jsme s manželem přestali mít intimní vztah. Postupem času jsme se natolik odcizili, že byla pusa na dobrou noc naším největším vzrušením. Po městě jsme se již neprocházeli ruku v ruce a na polibky jsme zapomínali. On se několikrát pokoušel dostat ke mně blíže, já ho ale odstrčila s tím, že nemám náladu. Jeho odcizení jsem si až do minulých dnů nevšímala.

Nepoznala jsem, že je něco špatně, dokud nepřišly rozvodové papíry. Z celé situace jsme se zhroutila a musela jsem strávit několik týdnů léčením. Teď bych svého muže nejraději objala a řekla mu, jak ho stále miluji. On už je ale pryč a já nevím, jestli se k nám někdy vrátí a zdali ho ještě vůbec někdy uvidím. Nepřestávám doufat a s napětím čekám, jestli si to nerozmyslí.

Autor: Tereza Hotovcová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články