Někdy zkrátka máte v životě pocit, že před vašima očima projíždí vlak, který si nechcete nechat ujet. Něco podobného zažívala i paní Libuše, která se nám svěřila se svým příběhem. I ona měla pocit, že jejím životem projíždí vlak a měla strach, že pokud ho nechá ujet, bude toho litovat.
Můj život sklouzl do nudného stereotypu
Příběh paní Libuše začíná stejně jako stovky dalších jemu podobných. Žila po boku jednoho muže už mnoho let, děti postupně vyrostly a osamostatnily se a její život sklouzl do nudného stereotypu.
„Každý den byl pro mě jeden jako druhý. Když se obě naše děti odstěhovaly z domu, ve kterém jsme společně žili, najednou v něm bylo strašně prázdno. Zůstala jsem tam jen s manželem, který si během let zvykl na své pohodlí a nehodlal na svém životě nic měnit. Ke spokojenosti mu stačilo, když měl jednou denně teplé jídlo a v lednici zásobu vychlazeného piva,“ vypráví Libuše.
Zdroj: 123RF.COM
Děsila mě představa, že po zbytek života budu žít takhle
„Svého manžela jsem milovala, upřímně mě ale děsila představa, že bych takhle měla žít po zbytek svého života. Manželovi tento život možná vyhovoval, já ale stále častěji cítila, že nutně potřebuji změnu,“ přiznává se.
Libuše byla přesvědčená, že ještě není ve věku, kdy by se měla smířit s tím, že její život jede v jedněch a těch samých kolejích. Proto začala hledat rozptýlení, které by ji vymanilo z každodenního stereotypu, který ji začal ubíjet.
Zdroj: 123RF.COM
Začala jsem si žít po svém
Paní Libuše se odhodlala chytit příležitost za pačesy a užít si život. Když viděla, že svého muže k ničemu nepřinutí, zařídila si to jinak. Jak ona sama říká, začala žít po svém.
„Do této chvíle jsem neznala, co je to zajít si v pátek večer do baru. Už jsem zapomněla, jaké to je, když s vámi flirtuje cizí muž. Nyní jsem byla odhodlaná všechny tyhle věci zkusit a znovu zažít naplno žít,“ přiznává paní Libuše a na tváři se jí rozprostírá spokojený úsměv. „Bylo to pro mě dobrodružství, vítaná změna, kterou jsem si užívala plnými doušky.“
Rodina mi to začínala vyčítat
Manžel si změny mého životního stylu zpočátku nevšiml, až tak byl zajetý ve svých kolejích, že si vůbec neuvědomil, že by to také mohlo vypadat jinak, než jak to vypadalo poslední roky, co jsme byli spolu,“ vypráví Libuše. „Jako první skutečnost, že je přeci jen něco jinak, zaznamenaly naše děti. Ty mi začaly vyčítat, že se chovám lehkovážně a že to vůči tátovi není fér,“ odhaluje paní Libuše následující vývoj událostí.
Dále se přiznává, že ačkoli ji nová podoba jejího života neskutečně bavila, najednou jí došlo, že svým chováním riskuje ztrátu rodiny. „Děti se na mě zlobily a manžel se mnou přestal mluvit poté, co zjistil, že jsem si v baru dala několik drinků s úplně cizím mužem. Musela jsem si vybrat: buď udržím rodinu pohromadě, nebo se rodiny vzdám a budu si užívat. Samozřejmě jsem se rozhodla pro rodinu, která pro mě i přes všechen ten stereotyp, který jsem během posledních let zažívala, znamenala všechno na světě,“ uzavírá své vyprávění paní Libuše.
Autor: Nikol Kolomazníková
