S romantickým příběhem se naší redakci svěřila Lenka z Liberce. Bude se vdávat, jakmile to situace s pandemií umožní. Její partner ji nedávno požádal o ruku. Ještě před třemi roky by ji ani nenapadlo, že zrovna on se stane tím, koho si bude brát.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Byla jsem dlouho sama. Vlastně jsem nikdy s nikým nežila, mé vztahy byly krátkodobé a velmi rychle končily,“ vykládá. „Pavel je první muž, se kterým bydlím ve stejném bytě. Už několik let předtím byl ale blíž, než jsem si myslela.“
Potkávala jsem ho denně na chodbě. Až po dvou letech mě pozval na rande
„Když jsem se sem nastěhovala, on už tu nějaký čas bydlel. Potkávala jsem ho ve výtahu, na chodbách, párkrát mi pomohl s nákupem. Brzy jsem od sousedů zjistila, že žije sám, pracuje jako programátor a hodně času tráví doma,“ vykládá Lenka.
„Nevyzvídala jsem, ty informace se ke mně zkrátka nějak dostaly. Nikdy by mě nenapadlo, že by mezi námi mohlo být něco víc. Ale on se po dvou letech jednoho dne ve výtahu rozhodl pozvat mě na kávu.“
Lenka pozvání přijala. Tehdy si podle svých slov řekla, že není od věci se s někým sblížit, neměla důvod odmítat, byla sama a Pavel jí byl sympatický. „Netušila jsem, že se do něho po pár schůzkách skutečně zamiluji, a nakonec se z něho stane muž mých snů,“ vysvětluje.
Pár let jsme se vzájemně navštěvovali, pak jsem opustila svůj byt a přestěhovala se o dvě patra níž
„Vídali jsme se v podstatě pořád. Když jsem náhodou neměla náladu, zůstala jsem doma, ale věděla jsem, že pokud bych chtěla, on je ve stejném domě a obejme mě. Bylo to zvláštní, bála jsem se, že budeme mít ponorkovou nemoc, ale ona nepřicházela,“ popisuje Lenka své pocity.
„Když mi Pavel navrhl, abych se k němu nastěhovala, souhlasila jsem. Cítila jsem, že to tak je správně. Ani to nebylo tak náročné, žádní stěhováci, žádné velké haló. Stačilo jen pár věcí v krabicích nanosit do výtahu a o dvě patra níž vyložit.“
Pavel s Lenkou jsou spolu už tři roky. Ve vztahu jim vše vychází a oba se smějí tomu, že kolem sebe kdysi jen tak chodili. „Kdyby neměl tu odvahu pozvat mě konečně ven, asi bychom byli dál jen sousedé,“ přiznává čtenářka.
„Místo toho jsem dnes jeho snoubenkou a o celé té vtipné situaci vyprávím přátelům. A teď jsem se rozhodla svěřit i vám. Nikdy totiž nevíte, kde na vás čeká štěstí. Možná stačí podívat se za roh.“
Autor: Šárka Cvrkalová
