Před rodiči jsem nikdy nechtěla mít žádné tajnosti. Od malička jsem jim tak nějak říkala všechno. Jenomže jak člověk stárne, najde si svůj život. Začne se starat více o novou potenciální rodinu než o tu starou a ztrácí kontakty, které pro něho dříve bývaly vším. Nejdřív jsem s nimi mluvila alespoň jednou za měsíc. Později jednou za půl roku. Potom, co se odstěhovali do ciziny, se naše kontakty vytratily úplně.
Člověk by řekl, že mu bude rodina chybět. Zvlášť proto, že jsme si byli kdysi tak blízcí, Jenomže já se začala soustředit na nové bydlení, na práci, na přítele. Samozřejmě jsem občas zavzpomínala na to, co asi dělají máma s tátou v Anglii, ale nikdy jsem je extra nepostrádala. Volala jsem jim možná první rok potom, co otec odjel za prací a vzal svou ženu s sebou. Obvykle jsme si jen řekli, že se máme dobře a to bylo vše, Proto jsem jim po čase přestala volat úplně.
Nepozvala jsem je ani na svatbu. Nebyl důvod
Zdroj: 123RF.COM
Můj přítel nikdy mé rodiče nepoznal. Věděl, že jsou to fajn lidé, že žijí kdesi na druhém konci světa a že se s nimi nebavím, ale kdybych je viděla, určitě je obejmu a budu ráda, že jsem opět s nimi. Jinak to pro něho ale jsou cizí lidé a když jsme začali plánovat svatbu, nebyl důvod je zvát. Měli jsme nakonec jen deset hostů, všechno blízcí přátelé. Možná jsem divná, ale říkala jsem si, že naši by se na svatbě stejně nudili a neocenili by to.
Chtěla jsem jim dát alespoň vědět o změnách v mém životě, ale nakonec jsem jim neposlala ani zprávu. Mám je ráda a vím, že oni mě taky. Na druhou stranu to, že oba odjeli a když jsem přestala volat já, oni se sami od sebe ani neozvali, mě mrzelo. Proto jsem brala jako samozřejmost, že si nemusíme nic sdělovat.
Po devíti letech o sobě dali vědět. Prý se vrací do Čech
Nedávno mi volal otec. Nemohla jsem skoro uvěřit tomu, že vidím jeho jméno na displeji telefonu. Když mi řekl, že mi chtěl jen oznámit, že se za měsíc vrací do Čech, jenom jsem radostně souhlasila, že je přivítám na letišti. Neřekla jsem jim nic víc, bude lepší všechno probrat osobně. Netuší, že jsem vdaná a mám dvě děti. Neví ani, jak teď vypadám. Mohu jenom doufat, že boudou spokojeni s tím, jak jsem se svým životem naložila, a že si mého muže oblíbí.
Autor: Šárka Cvrkalová
