S manželem vychováváme tříletou holčičku a přemýšlíme o tom, zda mít ještě jedno dítě. Na jednu stranu totiž vím, že sourozenecká láska je něco, čím by si měl projít každý, protože je to ničím nenahraditelný slastný pocit. Na tu druhou ale nechci, aby byl náš druhý potomek ze staršího sourozence zklamaný tak, jako jsem teď já z Vítka.
Narodila jsem se, když byly Vítkovi čtyři roky. Samozřejmě si z prvních let života nic moc nepamatuji, ale existují fotky, videa i historky, které dokazují, že nebyl žárlivým sourozencem, který ztratil pozornost rodičů s příchodem nového dítěte. Naopak se o mě vždy staral, zpíval mi šišlavým hlasem písničky a radoval se, že až se naučím chodit, budeme si spolu hrát.
Jeho sen se splnil. Stal se pro mě velkým vzorem
Zdroj: 123RF.COM
Z našeho dětství si toho pamatuji spoustu. Jako starší bratr mě vždy ochraňoval, když na mě byl někdo z jeho kamarádů zlý, pokaždé se mě zastal. Hráli jsme si spolu na schovávanou a on mi prozradil ty nejlepší skrýše, kde mě žádné z ostatních dětí nemohlo najít. Později mi pomáhal se školou a s úkoly, často na sebe bral dokonce i vinu za něco, co jsem provedla já a rodiče pak trestali jeho.
Zdroj: 123RF.COM
Když dospěl do puberty, neměl na mě už sice tolik času, protože raději chodil za holkami, nebo s kamarády tajně kouřit za školu, i tak to ale byl můj starší bratr, který se za mě postavil, kdykoli jsem potřebovala. Věděla jsem, že dělá špatnosti, ale nikdy jsem na něho nic neřekla, on také stál stále na mojí straně. Jenomže tajné kouření cigaret a kupování alkoholu mladším kamarádům bylo nakonec jenom začátkem jeho problémů.
Lituji, že jsem něco neřekla dřív. Možná by se změnil
Zdroj: lightfieldstudios/123RF.COM
Když dokončil střední školu, rozhodl se nastoupit do práce. Našel si byt v Praze, slíbil, že bude dojíždět na návštěvy. Jenomže dvě hodiny cesty vlakem se pro něho brzy staly nepohodlnými. Několikrát jsem ho jela s rodiči navštívit, jenomže jeho byt byl plný nedopalků, prázdných lahví od alkoholu a dalšího nepořádku. Nikdo mu nemohl nic říct, stal se dospělým a byl to jeho život.
Rodiče na bratra zanevřeli. Já ho navštívila ještě párkrát, jenomže jeho přístup k životu se změnil. Brzy jsem přestala mít důvod ho vídat. Našla jsem si vlastní rodinu, s mámou a tátou se vídám téměř denně, i když s nimi nebydlím. Bratra jsem ze svého života téměř vytěsnila. Jenomže před pár dny u nás zvonila policie. Bratr podle svědků napadl v opilosti s nožem jednoho známého. Údajně kvůli penězům. Od té doby se neukázal doma ani na místech, kde byl obvykle k zastižení.
Dělám si o bratra starost. Je pravda, že kvůli němu teď máme problémy s policií i my, protože je nutné prověřit, zda s námi není v kontaktu. Jeho telefon je vypnutý, já ani rodiče ho nemůžeme kontaktovat. Jsem zklamaná, že z mého bratra ochranáře vyrostl takový problémový člověk, zároveň mám ale strach o jeho zdraví.
Autor: Šárka Cvrkalová
