Květa (66): Přitažlivý mladík mi pomohl s nákupem. Z toho, co se dělo dál, se vám rozbuší srdce

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
zena starsi
Zdroj: Shutterstock

Jsem už starší dáma, ale pořád se mi líbí mladí hoši. Po tomhle zážitku mám ale spíš pocit, že jsem hloupá, důvěřivá a hlavně naivní. Příště už snad nikomu nenaletím.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Potřebovala jsem na velký nákup

Blížily se vánoční svátky a já se rozhodla, že už je na čase začít pomalu péct cukroví. Ráno jsem našla ve schránce leták s novými akcemi a k mému štěstí zrovna právě většina věcí, které jsem potřebovala, byla ve slevě.

Jsem už v důchodu a peněz nazbyt moc nemám, chci také svoje vnuky vždy obdarovat pod stromeček, to je taky důvod, proč kolikrát obracím každou korunu dvakrát.

Naplnila jsem košík skoro až k prasknutí vším, co správná babička má k pečení potřebovat. Mouky, cukr, čokoládové polevy, mandle a všechny další dobroty k upečení patnácti druhů cukroví.

Mladí kluci se mi vždycky líbili

Možná byste to nečekali, ale pořád mě přitahují muži. Hlavně teda mladí. Často vzpomínám na dobu, kdy i já jsem byla mladá a užívala si do sytosti.

Škoda, že teď už nemůžu jen tak přijít za nějakým mlaďochem, zavrtět se před ním a užít si tak, jak bych si přála. Zub času zkrátka hlodá i u mě.

Nedá se nic dělat, ale alespoň se na pěkné hochy ráda podívám, to není nic proti ničemu. Nevěřili byste, že se na mě někdy dokonce i ti mlaďoši tak šibalsky usmívají.

Tohle by mě nenapadlo ani ve snu

Všimla jsem si ho už v obchodě. Mohlo mu být tak kolem pětadvaceti let a zdálo se mi, že po mně i pokukuje. Teď už přesně vím proč.

Když jsem vystála frontu u pokladny, která byla tak dlouhá, že jsem skoro neviděla na konec, zaplatila jsem a vydala se k východu směrem k autu.

Onen mladík ke mně přistoupil a hezky elegantně se mě zeptal, jestli mi může pomoci s nákupem. Těšilo mě, že má zájem, a dvě těžké igelitky jsem mu předala.

Když jsme přišli k autu, otevřela jsem kufr a položila si do něj kabelku. Mladík, ze kterého se v té chvíli stal spíš grázl, ničeho nedbal, hodil igelitky do kufru, sáhnul po kabelce a snažil se utéct.

Naštěstí tohle všechno pozoroval pán u vedlejšího auta a tomu hochovi uštědřil pár za vyučenou a kabelku mi naštěstí vrátil.

Byla jsem v šoku z toho, co se právě stalo, a moc mu děkovala, protože jsme měla v peněžence celý důchod a s celými Vánocemi by byl utrum.

Autor: René Podhrázský

Související články