Klára (42): Nemohu se manželovi podívat do očí. Kdyby znal pravdu, kam chodím po práci, sebral by mi dceru

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Zena zoufalstvi
Zena zoufalstvi

Klára na první pohled působí jako vzorná matka, na kterou doma čeká milující manžel a která nemá žádné problémy. Jenomže pravda je, že už se jednou léčila ze závislosti na alkoholu a bojí se, že má nakročeno k tomu, aby se opět dostala do situace, kdy bude všechno řešit znova.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Stalo se to před deseti lety. Pila jsem hodně, chodila jsem domů pozdě a manžel mě nakonec přemluvil k tomu, abych vyhledala odbornou pomoc. Přesvědčily mě hlavně jeho výhružky o tom, že pokud se sebou něco neudělám, sebere mi dceru,“ vysvětluje čtenářka.

Přestala jsem na několik let pít, jenže poslední měsíc chodím tajně do baru

Když tehdy Klára začala své problémy řešit, došlo jí, že na tom není ještě tak zle a že by měla být manželovi vlastně vděčná. „Z vyprávění známých i lékařů jsem pochopila, že na tom jsou lidi závislí na alkoholu opravdu hodně špatně a mohou zničit nejen sebe, ale i své blízké,“ vzpomíná.

„Já to měla tehdy tak, že jsem se dvakrát do týdne opila doslova pod obraz, jinak jsem ale fungovala. Vlastně bych to neoznačila za závislost, ale možná to v ni mohlo přerůst.

I když mi tehdy muž vyhrožoval, že mi sebere dceru, nakonec jsem mu vděčná, protože vím, že to dělal hlavně pro dobro rodiny. V léčbě mě podpořil a dnes se snažíme na tu dávnou situaci nemyslet. Tedy donedávna to tak fungovalo, ale teď jsem s pitím zase začala,“ přiznává.

Klára ale tvrdí, že je to především stresem v práci a rodinnými událostmi, které ji donutily zajít si každý večer po práci na jednoho panáka. „Uklidňuje mě to. Jeden rum mi nic neudělá. Doma si vyčistím zuby a manžel nic nepozná. Kdyby to ale věděl, bylo by zle.“

Zemřela mi maminka, v práci mám těžké období. Vím, že to není výmluva, ale nemohu s tím bojovat

Čtenářka má podle svých slov náročné dny. Zatímco v práci se jí nedaří a sklízí jednu kritiku za druhou, musela se také vyrovnat se smrtí své matky. „Člověk zkrátka potřebuje odejít po práci ven a trochu vypnout,“ říká.

„Poprvé jsem si myslela, že je to výjimka. Jenže jeden panák mi ten večer udělal tak moc dobře, že jsem to opakovala i další a další den. Teď se z toho stala rutina. Manželovi jsem řekla, že mi posunuli pracovní dobu a končím o hodinu později.“

I když je Kláře líto, že svému muži lže, nedokáže si podle svých slov pomoci. Už dokonce přemýšlela, že by mu všechno řekla a začala problémy znovu řešit, bojí se ale, že on by s ní už tentokrát situaci neprožíval.

„Kdysi jsem mu hodně ublížila. Pokud mu řeknu, že zase piju, i když jenom v malém množství, nejspíš se sebere a i s dcerou mě opustí. Nevím, co mám dělat. Bojím se, že to praskne nebo že mě nakonec alkohol opět pohltí.“

Autor: Šárka Cvrkalová

Názor odborníka

Je nutné o problému s blízkými lidmi mluvit. Klára říká, že když manželovi řekne, že opět pije, tak jí i s dcerou opustí. Není to ovšem jen její chybná smyšlenka? Jak sama říká, dříve pila o mnoho více a manžel jí pomohl, poskytl oporu a neopustil jí.

Pokud svému manželovi projeví důvěru nyní, když se potýká s alkoholem v jeho počátcích, není snad lepší a pravděpodobnější předpokládat, že bude rád, že má Klára zájem na problému pracovat a věří mu natolik, že mu o tom řekne? Lhaní je ve vztahu velmi nebezpečná a obvykle rychlá cesta k jeho konci, protože partnerství nemůže bez důvěry existovat.

Alkoholismus může sloužit jako kompenzační mechanismus nebo nezdravý způsob, jak se vypořádávat s životními těžkostmi tím, že před takovými myšlenkami utíkáme. Klára nyní prožívá těžké životní období, jak se tedy vypořádat s takovou situací?

Nejprve je třeba zmínit, že není férové obviňovat sebe. To nás může totiž v konzumaci alkoholu ještě více utvrdit, neboť si budeme chybně říkat, že jsme neschopní.

Návštěva psychologa či jiného odborníka nám může poskytnout mechanismy a naučit nás zdravější způsoby vypořádávání se s problémy, vypěstovat odolnost vůči stresu, stejně tak jako poskytnout nové náhledy na naší situaci, podporu a mnoho dalšího.

Významnou složkou je rovněž podpora přátel a rodiny. Nebojte se, že je svým problémem budete zatěžovat, pokud vás mají rádi, rádi vám poskytnou podporu v těžké životní chvíli. Všichni někdy potřebujeme pomoct, na tom není nic špatného nebo slabošského.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články