Klára odmalička milovala soutěže. Kromě těch recitačních byla zvyklá vyhrávat i všechna školní sportovní klání. Její touha po vítězství ji občas přivedla i k nutnosti použít nesportovní praktiky.
Vyhraný závod znamenal konec přátelství
Když ji při jednom ze závodů její spolužačka a zároveň nejlepší kamarádka v cílové rovince málem předběhla, lehce jí nastavila nohu, aby to nikdo neviděl. Povedlo se, zastavila ji a sama vyhrála. Od té doby spolu nepromluvily. Až minulý rok, kdy se potkaly na maturitním plese Klářiny mladší sestry.
Adéla nejprve dělala, že Kláru nevidí. „Pochopila jsem, že jako první musím přijít já,“ rozpovídává se Klára. Adéla s návrhem smíru souhlasila a večer strávily sdílením svých životních zážitků z doby, kdy se neviděly. „Musely jsme probrat vše, od práce po rodinu, dlouho jsme se neviděly a ten večer jsme si připadaly zase jako malé holčičky. Jako by ta léta mezi tím vůbec neexistovala,“ dodává smutně Klára. Ale ona existovala.
Shledání po letech
„Adéla se stihla vdát a zase rozvést. Ze vztahu měla krásnou dcerku, která se jmenovala stejně jako ona. Svému ex nemohla přijít na jméno,“ líčí Klára. „Chtěla jsem jí pomoci, trochu ji rozptýlit, aby přišla na jiné myšlenky. Zvláště líčení toho, jak ji její bývalý manžel dlouhá léta podváděl s jinou, bylo smutné,“ neubrání se Klára slzám. „Byla jsem to já, “ rozeštká se nahlas Klára. „Nevěděla jsem, že Petrova žena, s níž jsem tak dlouho soupeřila, byla Adéla,“ pláče Klára.
Z milenky právoplatnou partnerkou
Po několik let byla Klára typickou bokovkou úspěšného muže. Petr měl malou firmu, která ale dobře vydělávala, spokojenou rodinu a veskrze šťastný život. Až do doby, než potkal Kláru, která si usmyslela, že tento poklad chce pro sebe. A neštítila se ničeho. Věděla však, že musí postupovat pomalu, aby se jeho zákonná manželka nic nedozvěděla. Trvalo to dlouhých 7 let. Při každé schůzce s Petrem se ho snažila přesvědčovat, že jeho manželka nestojí za nic a jediná žena jeho života je právě ona sama. Povedlo se. Petr se rozvedl a začal žít s Klárou.
Sen o vlastním harému se mu vyplnil
„Asi po dvou měsících společného života jsem zjistila, že nejsem jeho jediná,“ krčí rameny Klára. Zatlačila na Petra a ten šel s barvou ven. „Prý není typ, který by byl schopný žít s jedinou ženou. Vždy jich kolem sebe potřebuje několik. Již od mládí prý snil o soukromém harému. A vlastně se mu to podařilo. Kromě nás dvou měl zároveň ještě další dvě ženy,“ s ironií v hlase dodává Klára. Ihned se s ním rozešla a žádného muže teď dlouho nechce ani vidět. „Jediné, co mě trápí, je, zda a jak to říct Adéle. Zničilo by ji, kdyby věděla, že jsem ji připravila o muže,“ uzavírá Klára.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Autor: Kamila Mertlová
