Podle často prováděných průzkumů každý třetí na svého partnera či partnerku žárlí. Žárlivost je také častým důvodem k rozchodům. Ačkoli je o ní všeobecně známo, že vztahům ani trochu nesvědčí, většina lidí se této negativní vlastnosti nedokáže zbavit.
U paní Kláry, která nám svěřila svůj příběh, patří žárlivost mezi její nejsilnější povahové vlastnosti. A byla to právě žárlivost, která ji nakonec dovedla ke kroku, o kterém jiní přemýšlí velmi pečlivě.
Dělali si ze mě legraci, že jsem stíhačka
Paní Klára se hned v úvodu svého vyprávění svěřuje s tím, že se s žárlivostí potýkala už od velmi mladého věku. Kvůli svému majetnickému a žárlivému chování si u svých partnerů vysloužila přezdívku stíhačka.
„V hlavě mi utkvěla především vzpomínka na vztah s Tomášem, se kterým jsem chodila na vysoké škole. Byl to pohledný fotbalista, na kterého holky letěly. On si jejich pozornost užíval a rozhodně se jí nebránil,“ popisuje Klára, jak na svého přítele často a hodně žárlila. „Byla jsem schopná napsat mu třeba 20 SMS za hodinu, dokola jsem mu volala a jeho kamarádi mi začali přezdívat stíhačka,“ vzpomíná.
Zdroj: 123RF.COM
Chtěla jsem mít v našem vztahu jistotu
V průběhu vypravování se paní Klára posune o několik let dopředu a seznámí nás se svým současným manželem Zbyňkem. Popisuje ho jako sympatického a zodpovědného muže, který je nejen pohledný, ale také přátelský a mezi lidmi oblíbený.
„Zbyňka jsem poznala před pěti lety a byla jsem štěstím bez sebe, že si vybral zrovna mě. Měl kolem sebe spoustu žen, které o něho projevovaly zájem,“ vysvětluje Klára. „Ačkoli mi nikdy nedal jediným náznakem najevo, že by mi třeba mohl být nevěrný, já jsem v našem vztahu chtěla mít jistotu.“
Naléhala jsem, aby si mě vzal
„Zbyněk mi sice často říkával, že miluje jenom mě, jenže je to muž jako kterýkoli jiný. Když na něho mrkne pěkná žena, nemá problém, aby se za ní se zájmem otočil. Sice to nemyslí nijak zle, zkrátka se jenom podívá, ale mně se při pouhé představě otevírá kudla v kapse,“ svěřuje se nám Klára. „Proto jsem na něho začala naléhat, aby si mě vzal.“
Zdroj: 123RF.COM
Klára začala před svým přítelem stále častěji mluvit o svatbě a chtěla dosáhnout toho, že si ji Zbyněk vezme. V té době spolu byli teprve půl druhého roku a dle Klářiných slov si Zbyněk nebyl svatbou příliš jistý. Nakonec ale dosáhla svého a do sňatku ho svým způsobem dotlačila.
Ani svatba mi nezaručí, že mě manžel nepodvede
Příběh paní Kláry se pomalu chýlí ke konci, přesto nám ještě stihne říci, že měla trochu jiné představy, než jaká byla nakonec realita.
„Před svatbou jsem si myslela, že když manželovi nasadím na prst prstýnek, bude jenom můj. Byla jsem naivní, teď už totiž vím, že mi ani svatba nezaručí, že mě manžel nepodvede,“ uvažuje Klára nahlas. „Zbyňka jsem do svatby přinutila, ale moje žárlivost se nezlepšila.
Často hledám sebemenší důvody k tomu, abych mohla udělat žárlivou scénu, protože vidím potencionální sokyni v každé ženě, která se kolem mého muže jenom mihne. Netroufám si vůbec odhadnout, jak dlouho to bude manžela bavit,“ uzavírá Klára svůj příběh.
Autor: Nikol Kolomazníková
