Klára (35): Spolu je to těžké, bez sebe ještě těžší: S přítelem se už roky opakovaně rozcházíme a dáváme dohromady

„Někdy bych ho nejradši zabila, jindy si neumím představit, že bych vedle něho večer neusínala,“ tak začíná svůj příběh vyprávět Klára, se kterou jsme se před pár dny potkali, abychom od ní vyslechli poměrně zajímavé vyprávění. Jaké to asi je, když se s partnerem už deset let opakovaně rozcházíte a zase dáváte dohromady? Klára o tom ví své a rozhodla se, že se o svoji zkušenost podělí.

Známe se už od základní školy

„Tomáše znám už od základky,“ vysvětluje. „Tenkrát to byl namyšlený puberťák, vůbec jsme spolu nevycházeli. Po škole se naše cesty rozešly a znovu jsme se setkali až čtyři roky po střední,“ pokračuje Klára. „A tehdy to mezi námi poprvé zajiskřilo.“

Klára a Tomáš spolu začali chodit. Vztah jim vydržel dva roky, poté se rozešli, protože se často hádali a přišlo jim zbytečné trávit čas společně. Rozchod ale neznamenal úplný konec, o čemž se oba přesvědčili dva a půl roku poté.

Dali jsme nám druhou šanci

Po roce se životy Kláry a Tomáše opět prolnuly. Z vypravování paní Kláry se totiž dozvídáme, že se náhodou potkali v kině, kam oba dva přišli s jinými partnery. Osud to tenkrát zamíchal tak, že seděli přímo vedle sebe. A přeskočila jiskra.

„V tom kině mě chytil za ruku, ačkoli hned vedle něho seděla jeho přítelkyně,“ směje se Klára nahlas a ve tvářích se trošku červená. „Ještě ten večer mi napsal, že by to chtěl zkusit znovu. A já nebyla proti.“

Jeho nedostatky mi začaly lézt na nervy

„Každý máme nějaké chyby, ale ty Tomášovy mi začaly lézt na nervy,“ přiznává se Klára a u toho si hluboce povzdechne. „Když nechával ponožky na podlaze, nezvedal prkénko na záchodě, neodnesl po sobě talíř, vždycky jsem pěnila vzteky. Ptala jsem se ho často, jestli jsem jeho služka, a on mě vždycky jen plácl po zadku a blbě se usmál.“

Druhý pokus Kláře a Tomášovi vydržel tři roky. Poté se dvojice opět rozešla, protože Klára nadále odmítala dělat svému příteli služku a on se zase odmítal měnit.

S ním to nejde. Ale bez něho? To už vůbec ne!

Tomáš a Klára si dali pauzu, každý zkusil žít s někým jiným. Jak ale Klára přiznává, Tomáš jí chyběl i po boku jiného muže. S úsměvem přiznává, že s ním to bylo těžké, ale bez něho snad ještě třikrát těžší. Proto to nakonec byla ona, kdo se rozhodl pro třetí šanci.

„Byla jsem to já, kdo Tomášovi napsal, jestli to ještě nezkusíme,“ usmívá se Klára, která dodává, že byla ráda, když Tomáš souhlasil. „Věděla jsem, že budu muset v mnohém zatnout zuby, jestli nám to má vydržet, vztah je přeci o kompromisech,“ říká. „Nyní je to mezi námi docela v pohodě, tak snad to vydrží,“ směje se nahlas a třikrát zaťuká kloubem prstu na stůl před sebou. „Třeba se dočkám i prstenu!“ ukončuje Klára nadějně.

Autor: Nikol Kolomazníková