Nikdy bych nečekala, že bude Dušan něčeho takového schopný. Chodili jsme spolu čtyři roky a požádal mě o ruku. Pár dní před tím, se za mými zády scházel s jinou. Cítila jsem, že se něco děje a vypátrala pravdu.
Půjdu tam, kam se vydáš ty
Když jsme se s Dušanem dali dohromady, vypadalo, že nám to nikdy nepřeje. Jeho kamarádi tvrdili, že jsme úplně jiní a nehodíme se k sobě. My si mysleli něco jiného. Pro mě vypadal jako ideální muž. Hodný, schopný, obětavý a milující. Přišlo mi, že je přesně jako já. Rád zkoušel nové věci, chtěl poznávat svět a splnit si své sny. Neustále mluvil o tom, že chce žít v Austrálii. Sjíždět vlny a užívat si sluníčka. Následovala bych ho kamkoliv, byla jsem zamilovaná.
Myslel si, že najde lepší
Zdroj: 123RF.COM
Poznali jsme se na mé narozeniny a on se do mě okamžitě zamiloval. Nemohl se udržet a musel na mě pořád dotýkat. Sahal do mých vlasů a na kůži. Říkával, že jsem jako samet, že takovou ženu nikdy nepotkal. Myslela jsem si, že spolu už zůstaneme. Bohužel měl i své stinné stránky – agresivitu a lhaní. Myslel si, že na něj čeká lepší dívka. Jednoho dne z něj vypadlo, že vlastně vůbec cestovat nechce, že by raději chtěl rodinu. Celá opařená jsem vedle něj stála a nevěděla, co říci. Opravdu ten člověk lhal o tom, co v životě chce, jen abych s ním byla? Nevydělával moc peněz a najednou chtěl mít děti? Nebyla jsem v žádném případě na dítě připravená, a především jsem ho ještě nechtěla! Byla jsem v šoku. Vše jsme společně plánovali a on si to jen celé vymyslel.
Najednou se začal chovat jinak
Změnilo se jeho chování a já nevěděla, jestli je to tedy jeho skutečné já nebo jen další vymyšlené. Neuměla jsem se v něm najedou vyznat. Odešel do sprchy a na mobilu se mu objevila zpráva od nějaké Moniky „Skvěle jsem se bavila, kdy to chceš zopakovat?“ Doopravdy jsem nevěděla, kdo je ten člověk vůbec zač. Vylezl z koupelny a já mu ukázala zprávu. Sbalil se a beze slov odešel. Viděla jsem, jak nasedá do auta a nevrátil se několik hodin.
Zuřila jsem a prohrabala mu věci. Najednou na mě vypadl lísteček z banky. Byl datovaný na neděli. Neděle – vždyť to mají banky zavřeno. Pak mě to uhodilo přímo do očí, podepsaná „bankéřka Monika“. Vyhledala jsem si její jméno na Facebooku a napsala ji. Okamžitě mi celá vyděšená odpověděla. Dušan jí tvrdil, že je sám už několik let. Byla opravdu milá, tak jsem ji z toho vynechala. Dušan se vrátil s teorií, že jde o kamarádku. To ale hlupák netušil, že já už vše vím. Nechala jsem ho v tom plácat. S klidnou tváří mi lhal do obličeje. Hodila jsem po něm prstýnek a odešla. Nemá bankéřku ani mě. Už pět let je sám a nemá žádné děti. Opravdu ti to za to stálo?
Autor: Monika Holemá
