Nikdy jsem nerozuměla tomu, proč je v naší rodině tolik neshod. Pamatuji si, jak jsem si jako malá hrála s bratrancem z vedlejší vesnice, skoro každý den jsem se viděla s tetou i strýcem a měla radost z toho, že má naše rodina tak skvělé vztahy.
Jenomže když mi bylo patnáct, najednou jsme přestali za příbuznými jezdit. Oni přestali navštěvovat nás a od té doby jsme se nevídali.
Člověk je někdy zvědavý. Nedávno jsem na Facebooku narazila na povědomé jméno. Bratrancův profil jsem si okamžitě otevřela, podívala jsem se, o kolik zestárl, zavzpomínala na staré časy. Později jsem matce řekla, že mám nutkání Fandovi napsat, a zeptala se, proč jsme se s nimi vlastně přestali bavit.
Matka mi konečně řekla pravdu
Zdroj: 123RF.COM
Můj strýc Tonda, který mi vždycky dal nějaké ty drobné na lízátka, je matčin bratr. Fanda je jeho syn, se kterým jsem v dětství opravdu hodně prožila. Když umírala moje babička – máma mojí matky a strýce – dlouho ležela v nemocnici. Matně si pamatuji, že jsme za ní tenkrát jezdili skoro každý den. Bohužel, když se ukázalo, že je to s ní velmi špatné, Tonda a celá jeho rodina se od ní distancovali.
Nechtěli prý zařizovat pohřeb, starat se o starou nemocnou ženu a přidělávat si starosti a problémy. Můj otec se tehdy Tondy ptal, jak se může tak ošklivě chovat k vlastní matce. A to prý Tondu i jeho ženu urazilo a začali o naší rodině šířit nehezké řeči. Když moje babička zemřela, Tonda ani nikdo z jeho strany rodiny nakonec na pohřeb ani nedorazil.
To byla pro moje rodiče poslední kapka. Zatímco moje matka babičku oplakávala a můj otec pro tchyni zařizoval pohřeb, strýc prý všude vyprávěl, jak nám jde jenom o dědictví. Přitom ale babička rozdělila vše, co měla, spravedlivě mezi obě své děti.
Fandovi jsem nakonec nenapsala, přestože vím, že on za to nemůže
Fanda je stejně starý jako já. Je tedy velmi pravděpodobné, že o hádkách našich rodin ví asi tolik, co já donedávna. Ačkoli vím, že on za neshody nemůže, nemám nakonec důvod mu psát. Možná bychom si po tolika letech neměli co říct, přece jenom nás jako děti spojovala především láska k lízátkům a jízdě na kole.
Navíc mám obavy, že kdybych napsala Fandovi a jeho rodina se to dozvěděla, obnovila bych staré kontakty a spory. A tak se raději smířím s tím, že mám na bratránka alespoň hezké vzpomínky z dětství.
Autor: Šárka Cvrkalová
