Klára dlouho netušila, proč žijí s bratrem a matkou sami. O otci se doma mluvilo jen málo a ona se brzy smířila s tím, že na otázky ohledně rodiny dostane jenom neurčité odpovědi. Jenomže čím byla starší, tím víc toužila znát pravdu.
Když jí bylo devatenáct, rozhodla se, že chce vědět všechno. Po dlouhém přemlouvání jí matka konečně řekla, proč se tehdy se svým přítelem rozešla. A Klára si myslela, že když tajemství zná, bude mít klid na duši i na srdci. Mýlila se.
Zdroj: 123RF.COM
Bylo to strašné zjištění. Brzy potom mě začaly trápit zlé sny
„Mám o dva roky mladšího bratra Bořka. Když mu byly tři roky, máma prý viděla svého přítele, jak mého bratra osahává,“ vypráví Klára. Muž se údajně obvinění nijak nebránil. Naopak se doznal tím, že začal prosit o odpuštění. Jenomže Klářina matka ho okamžitě vyhodila z domu. „Bořek si podle mámy naštěstí nic nepamatuje. Byl tehdy malý a vlastně se ani nic nestalo, protože přišla včas.“
Zdroj: 123RF.COM
Klárou vyprávění otřáslo, byla ale ráda, že konečně ví, kdo je její otec. „Myslela jsem, že budu mít konečně pokoj, když všechno vím,“ říká. Jenomže opak se stal pravdou. Brzy po rozhovoru začala mít Klára noční můry, které se opakovaly a nedaly jí spát. „Zdálo se mi o tátovi. O tom, jak mi ubližuje. Jednou mě chtěl shodit z mostu do řeky, jindy mi říkal kruté věci a psychicky mě týral.“
Rozhodla jsem se vyhledat odbornou pomoc
Klára se několik týdnů trápila, než se svěřila své matce, ta jí pomohla najít psychologa. „Doktor se mnou probíral věci, o kterých se mi nechtělo mluvit. Zpočátku jsem myslela, že to brzy vzdám,“ svěřuje se Klára. Nakonec ale vytrvala a léčba jí pomohla. Rozhovory s psychologem odhalily mnohé a ona se dokázala smířit s tím, že její otec nebyl dokonalý.
„To, co se stalo bráškovi, se v mých snech zkrátka přesunulo ke mně. Psycholog mi pomohl terapiemi, doporučil mi ale dál i psychiatra. Ten mi napsal prášky.“ Klára dodnes užívá léky proti depresi. I když se její stav zlepšil, občas mívá noční můry a trpí nespavostí. „Bořkovi nikdy neřeknu, co se stalo. On se naštěstí nikdy neptá. Já už dnes vím, že lepší je nevědět.“
Autor: Šárka Cvrkalová
