Karolína (34): Jednoho večera mi kdosi zaklepal na okno. Vyklubala se z toho noc, kterou by chtěla zažít každá žena

od Andrea Světlíková
2 minuty čtení
zena 34 2
zena 34 2

Občas si člověk potřebuje od všeho odpočinout. Uniknout od reality a vypnout. Zvlášť v případě, pokud má těžkou práci jako Karolína. Ta se jednoho dne rozhodla odjet na víkend na chatu a užít si klid od velkoměsta, ve kterém normálně bydlí.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Žiju v Praze a pracuju pro advokátní kancelář,“ svěřuje se Karolína. „I když možná vypadám jako žena, co se bez města neobejde, ve skutečnosti miluji odpočinek na chatě u řeky.

Konečně jsem měla mít volný víkend. Mrzelo mě, že nemá čas můj přítel, který měl pracovat, ale nedalo se nic dělat. Volné dny jsem se tedy rozhodla strávit sama v chatě, na zahrádce, s knihou v ruce.“

Byla tma a někdo zaklepal na okno. Vylekala jsem se k smrti

První večer se Karolína začetla do kriminálky, kterou během druhého dne dočetla. „Je skvělé si jednou za čas odpočinou u dobrého čtení,“ píše. „Jenže i v mém věku musím uznat, že některé knihy dokážou být pořádně děsivé.

Když večer Karolína seděla v křesle a přemýšlela, jakou knihu by si přečetla, aby trochu zahnala strach z předchozího příběhu, ozvalo se zaklepání na okno. V tu chvíli by se v ní, jak píše, krve nedořezal.

„Vyděsila jsem se. Oknem nebylo vidět ven, takže jediné, co jsem zahlédla, byl stín. Samozřejmě jsem se snažila uvažovat racionálně, jenže ve mně stále hlodala kriminálka, kterou jsem dočetla.“

Karolína se zvedla a začala pomalu obcházet okno. Když se klepání ozvalo podruhé, začala rozpoznávat rysy toho, kdo se za okenní tabulí skrýval. A ulevilo se jí.

„Byl to Martin, můj přítel, který měl celý víkend pracovat. Přijel za mnou, a jelikož od mé chaty nemá klíče, rozhodl se zaklepat na okno, ve kterém se svítilo,“ píše se značnou úlevou čtenářka.

Sice se trochu smál mému strachu, ale nakonec mi vyděšení vynahradil

Když Karolína pustila Martina dovnitř, smál se, že měla ve tváři mrtvolný výraz, když poprvé zaklepal na okno. „Vysvětlila jsem mu, proč mě tak vyděsil, ale on se mi jen smál,“ píše.

Martin přiznal, že práci mít o víkendu vlastně vůbec neměl, že si to vymyslel, aby mohl svou drahou polovičku překvapit tím, že za ní sám k večeru přijede. „Přivezl víno a udělali jsme si hezký večer,“ říká Karolína.

Pár společně strávil na chatě romantickou noc a druhý den si užil zaslouženého volna, které oba už tak dlouho potřebovali. „Bylo to rozhodně příjemnější než trávit čas o samotě,“ přiznává čtenářka.

Od toho dne už Karolína nečte hororové kriminální příběhy, když ví, že bude pak sama na místě, odkud je nejbližší civilizace tři kilometry daleko. Navíc se rozhodla udělat krok, který zlepšil její vztah s Martinem.

„Dala jsem mu od chaty klíče. A když už jsem byla u toho, svěřila jsem mu i ty od bytu, aby ke mně v Praze mohl zajít, kdykoli se mu zachce. Přemýšlím o tom, že mu brzy nabídnu sestěhování,“ píše závěrem.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články