Julie (34): Černá kočka přes cestu přináší smůlu. Mně přinesla tu nejlepší možnou věc. Posuďte sami

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena 35
zena 35

Julie vždycky věřila tomu, že černá kočka přebíhající přes cestu nepřinese nic dobrého. Na všelijaké pověry věřila její babička, s níž vyrůstala a mnoho přesvědčení od ní odkoukala.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Proto se snažila černým kočkám vyhýbat. Dokonce přiznala, že když jí náhodou někdy přešla nebo přeběhla přes cestu, raději šla jinudy. Byla ochotna zajít si i dvě ulice nebo objet polovinu města, jen aby nepřejela přes cestu, přes kterou jí přešla kočka havraní barvy.

Je jen pár věcí, kterým opravdu věřím

Vyrůstala jsem s babičkou a ta byla opravdu hodně pověrčivá. Nebylo dne, kdy by mě o něčem nepoučovala nebo mě před něčím nevarovala.

Všechny pověry a pořekadla znala nazpaměť a dokázala si na ně vzpomenout právě v ten nejvíce vhodný moment.

Určité věci jsem od ní odkoukala. Nevěřím všemu, jako věřila ona, ačkoli by si to přála. Ale je pár věcí, ve které věřím, navzdory tomu, že se najdou tací, kteří by si kvůli tomu nevěřícně plácali na čelo.

Černým kočkám se vyhýbám

Například černé kočky – na ty věřím. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych šla tou samou cestou, přes kterou si předtím kráčela kočka.

Když se náhodou stalo, že jsem viděla, jak přeběhla přes cestu, raději jsem šla jinudy. I kdyby to mělo znamenat, že si zajdu nebo mě čeká delší cesta autem.

Černé kočky přece přinášejí smůlu, to ví každý. Naštěstí jich kolem sebe nemám tolik. I když jsem si dávala pozor, jednoho dne se stalo, že jsem se nedokázala kočce tak úplně vyhnout.

Zazmatkovala jsem

Vracela jsem se domů z práce. Najednou z příkopu na levé straně vyskočila kočka. Měla v plánu přeběhnout přes silnici, ale lekla se auta.

Nechtěla jsem, aby mi přešla přes cestu, zároveň jsem nechtěla to nebohé zvíře přejet. První, co mě v ten okamžik napadlo, bylo strhnout volat.

Dopadlo to blbě. Skončila jsem ve škarpě. Bylo to zrovna kus za vesnicí, kterou jsem projížděla, a aut tudy moc nejezdí. Sama jsem auto ven dostat nedokázala, začala jsem panikařit.

Měla mi přinést smůlu, ale bylo to jinak

A pak že tahle pověra není pravdivá! Kvůli černé kočce a tak trochu i svou vinou jsem zapadla do příkopu a nedokázala se z něho dostat ven.

Najednou zastavilo auto, z něho vystoupil vysoký pohledný muž a zajímal se, zda jsem v pořádku. Po vysvětlení situace a toho, co se stalo, se nedokázal ubránit smíchu.

S autem mi pomohl, a ještě mě pozval na rande. Líbil se mi, proč bych odmítala? Tohle se stalo už před pěti lety a kdykoli si na to s mým tehdejším zachráncem vzpomeneme, smějeme se oba. Toho muže, který mi tenkrát zastavil a smál se mé příhodě s černou kočkou, jsem si totiž před třemi lety vzala.

Černá kočka mi měla přinést smůlu, ale bylo to jinak. Díky ní jsem poznala skvělého chlapa, který je nyní mým manželem.

Autor: Nikol Kolomazníková


Související články