Jitka (33): Vdala jsem se z vypočítavosti. Sice jsem ztratila úplně všechny, ale žiji v přepychu

Jitka nikdy nevěřila na pravou lásku. Dlouhé roky sledovala, jak se její maminka po boku despotického otce jenom trápí. Nepochopila, proč ho neopustila, ačkoli měla spoustu příležitostí. Byla přesvědčená, že jestli se ona jednoho dne vdá, z lásky to rozhodně nebude.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Neměli jsme toho příliš společného

Za svůj život jsem vystřídala několik partnerů. Ne snad proto, že bych byla holka do větru, ale jednoduše proto, že jsem se s žádným z těch mužů necítila dobře. Nehledala jsem lásku, na tu jsem už dávno přestala věřit. Po svém boku jsem ale chtěla takového partnera, na kterého se budu moci spolehnout.

Když jsem se seznámila s Leošem, od první chvíle mi bylo jasné, že toho příliš mnoho společného mít nebudeme. Moje kamarádka to příznačně nazvala tak, že jsme jako nebe a dudy. Každý úplně jiný. Přesto jsme spolu začali žít.

Když mě požádal o ruku, odpověděla jsem ano

Po dvou letech vztahu mě Leoš požádal o ruku. Já mu své ano řekla jen proto, že jsem se po jeho boku měla dobře. Ne proto, že bychom si jako dva lidé naprosto dokonale rozuměli, ale proto, že byl bohatý a já se s ním měla jako princezna.

Ať si Leoš myslel, nebo nemyslel cokoliv, moje rodina od samého začátku nevěřila tomu, že bych Leoše skutečně milovala. Když jsem jim oznámila, že se budu vdávat, nikdo z nich mi to nepřál.

Vdávala jsem se z vypočítavosti a kvůli tomu přišla o všechny

Půl roku od žádosti o ruku jsem se za Leoše provdala. Na svatbě však nebyl nikdo z mých blízkých, všichni hosté byli buď z Leošovy rodiny, nebo to byli jeho přátelé. Moje rodina se této svatby, o které moje maminka prohlásila, že je to svatba na oko, odmítla zúčastnit.

Jsem si plně vědoma toho, že jsem se vdala z vypočítavosti. Chtěla jsem se mít dobře, chtěla jsem žít v luxusu, který mi život po boku Leoše nabízel do sytosti. Ve snaze zajistit si šťastný život jsem ale přišla úplně o všechny.

Někdy mě trápí moje rozhodnutí

Mám se dobře a nic mi nechybí. Alespoň na oko. Leoš mě zahrnuje vším, po čem zatoužím. Rozmazluje mě a hýčká si mě. Kdekdo by možná řekl, že můj život nemá sebemenší chybičku. Občas mě ale trápí, jak jsem se rozhodla. Sice jsem dosáhla svého, ale přišla jsem o rodinu i nejbližší přátele. Nikdo z nich mi totiž nebyl schopen odpustit, že jsem se vdala pro peníze.

Autor: Nikol Kolomazníková