Můj tatínek je stará škola. Spoustu věcí prostě rád dělá po svém, ať už jde třeba o ukládání peněz. Pro tatínka neexistuje, aby své peníze svěřil do rukou nějaké banky. Kdepak – celý život si je schovává v truhličce, kterou má ukrytou pod postelí na chatě. Podle mě to není zrovna nejbezpečnější, ale on si to zkrátka nenechá vymluvit.
Celý život šetří
Táta šetřil každou korunu, už co jsem byla dítě. Nemůžu sice tvrdit, že bychom se společně se sourozenci měli nějak špatně – na tu dobu jsme měli vše, co jsme potřebovali, a nic nám nechybělo. Co ale vím, tak tatínek vždy držel výdaje pevně na uzdě a to už muselo být, aby tzv. pustil žilou a uvolnil větší sumu peněz. Celý život si proto odkládá korunku ke korunce a všechny své úspory střeží v dřevěné truhle s malým zámečkem, kterou má ukrytou pod postelí.
Několikrát jsem mu říkala, ať peníze uloží jinam
Zdroj: 123RF.COM
S tatínkem jsme jeho způsob ukládání peněz řešili několikrát. Vždy jsem se ho snažila přesvědčit, aby peníze buď uložil do banky, o čemž ale nechtěl vůbec slyšet (podle jeho názoru jsou to nechutní zloději, kteří vydělávají na důvěřivosti naivních lidí) nebo ať je uloží k nám. Manžel měl v domě trezor, kde by byly tatínkovy peníze rozhodně v daleko větším bezpečí. Vždycky ale jen mávl rukou a přešel to se slovy, že se jeho úsporám za celý život nic nestalo.
Nepříjemné překvapení
Před dvěma měsíci musel tatínek nečekaně do nemocnice. Zhoršila se mu cukrovka a vlivem té mu začal černat palec na levé noze. Lékaři proto navrhli amputaci, aby se předešlo nejhoršímu, takže tatínka čekal dlouhý pobyt v nemocnici. Jeho chata, ve které žil, tak zůstala většinu času bez dozoru, i když jsem tam pravidelně jezdila větrat.
Právě o jedné takové pravidelné návštěvě mě čekalo velmi nepříjemné překvapení: chatu někdo vykradl! Věci byly rozbité a rozházené všude kolem. To jediné, co mě v tu chvíli zajímalo ze všeho nejvíce, ale byla tatínkova truhlička s penězi.
Všechny úspory jsou pryč
Samozřejmě jsem ji pod postelí nenašla a upřímně – ani jsem s tím nepočítala. Když jsem totiž viděla, že zloděj převrátil vzhůru nohama i ten nejmenší šuplík, bylo mi okamžitě jasné, že truhlu, která už od pohledu slibovala nějaký ten „poklad“, by tu v žádném případě nenechal. Všechny tatínkovy úspory, které po celý život poctivě šetřil a bedlivě střežil, byly najednou pryč. Mrknutím oka tak otec přišel bezmála o půl milionu korun.
Zpráva o vykradené chatě a zmizelých úsporách ho zdrtila. Bohužel jsme ale nemohli nic dělat, policie nám řekla, že schovávat si peníze pod postelí je opravdu slabomyslné. Po pachateli sice pátrali, ale buď byl tak šikovný, že po sobě nenechal jedinou stopu, nebo měl prostě jen štěstí. Tátovy peníze už ale nikdo a nic zpátky nevrátí.
Autor: Nikol Kolomazníková
