Jana (43): Přítel mi nechal drsný vzkaz. Já se rozplakala a nikdy ho už neviděla

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena 46 1
zena 46 1

Naprosto nečekaně skončil vztah Jany a jejího přítele Radka. Když si Jana vyslechla vzkaz, který na ni čekal po příchodu domů, začala plakat. Ráno odešla do práce, stejně jako kterýkoli jiný den. Když se odpoledne vrátila, našla v bytě místo přítele jen vzkaz. Ten jí vehnal slzy do očí.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Myslela jsem si, že bychom se mohli vzít

Radka jsem poznala před deseti lety. Byla to náhoda, ale asi tomu tak osud přeci jen chtěl. Zpočátku jsme náš vztah brali lehkomyslně, byli jsme spíše jen kamarádi. Po roce a půl z toho najednou bylo něco více.

Nabídla jsem Radkovi, aby se ke mně nastěhoval. Od té doby jsme spolu trávili většinu času a oběma nám to vyhovovalo. Byli jsme spolu rádi, žádná křeč nebo nutnost trávit s tím druhým celé dny.

Před rokem jsem začala pomýšlet na svatbu. Přeci jen jsme spolu byli už nějaký ten pátek, měli jsme se rádi a neměli mezi sebou rozepře ani neshody. Tak proč bychom se nemohli vzít?

Místo přítele jsem doma našla jen vzkaz

Už několik let jsme měli po ránu takový svůj rituál. Někomu by to možná přišlo úsměvné, ba dokonce směšné. My jsme si na to ale zvykli.

Než jsme oba odešli do práce, nejdříve jsme spolu posnídali. Vypili jsme si kávu, poté se políbili na rozloučenou a každý odešel svým směrem. I toho dne tomu bylo zrovna tak.

Když jsem se vracela z práce domů, Radek už tam byl. Končil totiž dříve, takže na mě doma čekal. Toho dne jsem ale v bytě místo přítele našla jen vzkaz.

Slova, která říkal, mě rozplakala

Radek mi vzkaz nahrál na magnetofon, který mnohdy používal, a měl ho tak stále doma. Když jsem ho pustila a zaposlouchala se do jeho hlasu, v první chvíli jsem ještě netušila, co vlastně uslyším.

Slova, která Radek říkal, mě rozplakala. Nahrál mi vzkaz, ve kterém se rozloučil. Přiznal, že už nějakou dobu šetřil právě na tento okamžik. Dozvěděla jsem se, že odjel do zahraničí a hledat ho nemám – je to bez šance.

Poslouchala jsem ten vzkaz pořád dokola a u toho zoufale brečela. O nějakém šetření si na nový život jsem neměla ani tušení. Nemohla jsem uvěřit, že prostě jen tak zmizel. Nic tomu nenasvědčovalo!

Už nikdy jsem ho neviděla

Letos je to už třetí rok, co jsem ráno svého přítele políbila na rozloučenou a od té doby už ho neviděla. Stále mám doma v šuplíku magnetofon s jeho nahrávkou.

Radek o sobě nedal vědět – což mi také v drsném vzkazu na rozloučenou slíbil. Že už se nikdy neozve a nikdy se mě nepokusí kontaktovat. Mě žádal o totéž.

Jsou to už tři roky a stále to bolí. Nemohu jít dál, je to pro mě neuzavřená věc. Nevím, co s ním je, kde je a jak se má. Žije vůbec? Je v pořádku? To jsou otázky, které se mi honí hlavou a na které bohužel ani nikdy nedostanu odpověď.

Autor: Nikol Kolomazníková

Názor odborníka

Takováto zkušenost může v člověku zanechat stopy na dlouhé roky. Jedním nebezpečím, o kterém se Jana zmiňuje, je právě i to, že se člověk životně zasekne a nedokáže se s takovou skutečností vypořádat. To má pak následně vliv i na jeho náladu a schopnost prožívat radost a štěstí. Někdy takové pocity mohou dospět až k sebeobviňování nebo depresi a v krajních případech hrozí i nebezpečí pokusů o ukončení vlastního života.

Jiným nebezpečím je i to, že člověk přestane lidem důvěřovat a ztratí smysl v tom vytvářet si jakékoliv vztahy s lidmi. To pak ještě více utvrzuje jeho negativní prožívání a udržuje ho ve špatné náladě či depresi. Je však důležité uvědomit si, že každý jeden vztah je jiný. Není tedy spravedlivé posuzovat všechny potenciální vztahy na základě naší ojedinělé zkušenosti.

Každý se se situací jako je tato, vypořádává rozdílně. Někdo je schopen normálně fungovat za týden či dva a pro někoho je to něco s čím se potýká dlouhé měsíce i déle. Na tom samo o sobě není nic špatného, někdy je pro člověka dokonce dlouhodobě prospěšnější, pokud si dovolí čas na smutek, nežli aby se nepříjemným pocitům vnitřně vůbec nevěnoval. Pokud ovšem situace trvá delší dobu a brání nám v řádném prožívání našeho života, pak se jako prospěšná ukazuje být konzultace s psychoterapeutem či jiným odborníkem.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články