Velmi neobvyklý, podivný a snad až děsivý zážitek má za sebou čtyřicetiletá Jana z Hradce Králové. Když totiž nedávno vedla jako obvykle ze školky svého syna, oslovila ji na ulici neznámá žena s tím, že chlapec je její syn.
Jana si nejprve myslela, že se jedná o nějaký omyl. Chlapci si mohli být podobní, ženě tedy s úsměvem odpověděla, že Roman je její syn a že se musela splést. Neznámá se ale nedala tak lehce odbít.
Začala jsem mít pocit, že je psychicky narušená
„Oslovila mě na zastávce autobusu. Když jsem se jí pokusila objasnit, že je syn skutečně můj, odpověděla, že se nejmenuje Roman, ale Ivan. A že už ho tři dny hledá. Nejdřív se chovala docela mile. Říkala mi, že je vděčná, že jsem konečně jejího syna našla, a na Romana neustále mluvila. Ten se mě pevně držel za ruku a nevěděl, co má dělat. Vždyť je mu teprve pět.
Zdroj: 123RF.COM
Alkohol ze ženy cítit nebyl. Nezdálo se mi, že by byla pod vlivem nějaké drogy. Byla slušně oblečená, dobře vypadající. Začala jsem mít dojem, že je možná psychicky nemocná a potřebuje pomoct. Když s námi nastoupila i do autobusu, dostala jsem strach.“
Žena si v autobuse sedla na volnou sedačku a zpovzdálí Janu s Romanem pozorovala. Když vystoupili, vyšla z autobusu i ona. Její povaha jako by se najednou změnila.
Začala být agresivní, dokonce chytla Romana za ruku
„Řekla mi, že syn je zkrátka její a půjde s ní. Roman začal plakat a ona na něho křičela cizím jménem, aby se uklidnil. Postavila jsem se před chlapce a ženě rázně řekla, že by si měla jít po svých. Měla jsem strach, že by na nás mohla zaútočit, byla opravdu divná a já netušila, co čekat.
Zdroj: 123RF.COM
Začala mi sprostě nadávat a vyhrožovat, že jestli jí syna nedám po dobrém, použije násilí. Až když jsem jí pohrozila policií, zastavila se. Do zad nám ale ještě křičela, že syna získá jiným způsobem. Domů jsme došli opravdu rychlým krokem. Na policii jsem přesto zavolala, měla jsem totiž strach, že žena své výhružky naplní.“
Na policii se Jana musela dostavit druhý den také osobně. Podobných případů prý bylo za poslední dny v okolí hned několik, proto se vše pečlivě sepsalo a Janě bylo slíbeno, že se na případu bude dále pracovat. „Tomu ale moc nevěřím,“ dodává žena. „Pokud bylo případů víc a skutečně pátrali, dávno by tu pomatenou ženu našli a pomohli jí s jejím psychickým problémem.“
Jana, Hradec Králové
Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Autor: Šárka Cvrkalová
