Jana (38): Léta jsem se chovala jako hloupá husa. Oči mi otevřela až nečekaná událost

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
zena 38
zena 38

Závislost na svém příteli si možná trochu nechtěně vypěstovala naše čtenářka Jana. Ta dlouhé roky žila v přesvědčení, že nebýt Milana, nežila by si ani zdaleka tak, jak je po jeho boku zvyklá. Jenže pak se stalo něco, co Janě otevřelo oči.

Jana se nám prostřednictvím e-mailu přiznala k tomu, že se chovala opravdu hloupě. Několik let si totiž myslela, že by bez přítele byla ztracená.

Pomohl mi překonat náročné období

Když se Jana a Milan před deseti lety seznámili, byla Jana v té době zrovna bez práce a na krku měla nemalý dluh. Milan se jí ujal v době, kdy nutně potřebovala někoho, kdo by se o ni postaral.

„Milan mě, upřímně, dostal z nejhoršího,“ přiznává Jana otevřeně. „Nabídl mi bydlení, dokonce mi pomohl najít práci,“ pokračuje a dodává, že jí také pomáhal splácet dluh.

Už v té době se Jana začala cítit na svém příteli závislá. Milan si to velmi dobře uvědomoval a Janiny naivity začal lehce využívat.

Neustále mi vnucoval svoje myšlenky, až jsem je přijala za své

„Milan mi velmi často opakoval, že nebýt jeho, skončila bych někde pod mostem,“ vypráví Jana. „Podobné historky nevynechával ani před našimi přáteli.“

Janin přítel ze sebe udělal hrdinu. Nejen Janě, ale i všem okolo neustále podsouval, že to byl on, kdo jí zachránil, a že nebýt jeho, nezvládla by se postavit na vlastní nohy.

„Neustále mi vnucoval svoje myšlenky a svoji pravdu, až jsem tomu všemu také začala věřit,“ netají se Jana. „Sžila jsem se s představou, že nebýt Milana, kdo ví, kde bych skončila.“

Najednou jsem se ocitla sama. A to mi otevřelo oči

Jana se v e-mailu přiznala k tomu, že se na příteli cítila závislá. Dlouhé roky proto žila v představě, že je mu dlužná a že by bez něj nedokázala žít.

„Když mi volali, že měl přítel autonehodu a je v nemocnici, zhroutil se mi svět,“ popisuje Jana děsivé chvíle, kdy nevěděla, jak na tom Milan bude. „Děsila jsem se toho, jak to bez něj zvládnu. Potřebovala jsem ho.“

Milan nakonec v nemocnici strávil měsíc, hned poté nastoupil do rehabilitačního centra, kde měl léčbu na další dva měsíce. A právě tohle odloučení Janě otevřelo oči. Hodně věcí si uvědomila a rozhodla se svůj život změnit.

Došlo mi, že já nepotřebuji jeho. To on potřebuje mě!

„První dny jsem byla vyděšená, jak to bez přítele zvládnu,“ píše Jana. „Celé roky jsem byla každý den s ním, to on řídil můj život,“ pokračuje.

Jenže jak týdny bez přítele plynuly, Janě docházelo, že to bez Milana zvládá úplně v pohodě. Uvědomila si, že není závislá ona na něm, ale on na ní.

„Najednou jsem si uvědomila, že ho vůbec nepotřebuji k tomu, abych mohla fungovat,“ vysvětluje Jana. „Než se vrátil z rehabilitačního centra, už jsem byla pryč. Náš vztah jsem ukončila a hodně se mi tím ulevilo. Došlo mi, že jsem se chovala jakou hloupá husa,“ zmiňuje na závěr.

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články