Jana (36): Měl to být večer plný společenských her. Z toho, co jsme nakonec s kamarádkou dělaly, by se vám orosily brýle

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
zena zelenooka
Zdroj: Shutterstock

Už je to pěkná řádka let, co se tohle odehrálo. Dodneška na to ale často vzpomínám. S přibývajícím věkem mě ta vzpomínka láká víc a víc. Mám ale strach, že mě odmítne.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Kamarádka mě pozvala domů, abychom si zahrály

„Bylo mi tenkrát čerstvých osmnáct let, ale pamatuji si to, jako by to bylo včera. Moje kamarádka Pavla mě pozvala k nim domů a řekla mi, že si můžeme zahrát nějaké hry,“ napsala nám čtenářka.

Jana byla mile překvapená, že si na ni kamarádka udělala čas a o to víc, že její rodiče nejsou doma a budou mít celý byt jenom samy pro sebe. „Dlouho jsem ji neviděla a těšila se, že si popovídáme o tom, co je nového a dáme si nějaké dobré pití.“

Vůbec bych to do ní neřekla

„Věděla jsem, že Pavla má za sebou několik vztahů s muži a byla z nich docela zklamaná. Ten večer jsme probíraly naše vztahové trable a postěžovaly si i na to, jak jsou všichni chlapi stejní.“

Jak večer postupoval a pomalu se ztrácely zábrany, kamarádka se Janě svěřila, že má za sebou dokonce i pár vztahů se ženami.

„Hodně mě to překvapilo, protože tohle jsem vůbec netušila a docela mě to zajímalo. Začala jsem se vyptávat, jaké to je,“ uvedla.

Jana to však v té chvíli myslela čistě ze zvědavosti. „Nenapadlo by mě, že bych s ní mohla mít něco ten večer i já.“

Ukázala mi to na vlastní kůži

„Asi hodinu jsme se o tom bavily, když vtom se ke mně naklonila a začala mě líbat. Bylo to úplně jiné než s muži, které jsem do té chvíle poznala.“

Jana se nám svěřila, že její kamarádka přesně věděla, po čem touží a ten večer u ní už zůstala. „Bylo to, jako bych se ocitla v sedmém nebi. Něco takového jsem nikdy předtím nezažila.“

Dodnes na to vzpomínám

Na tu noc Jana dodneška nezapomněla. Krátce nato se obě kamarádky odstěhovaly daleko od sebe a nebyla možnost se už vidět.

„Od té doby jsem měla poměr s více muži, ale už nikdy ne se ženou. Brala jsem to jako jednorázový úlet. Jenže dodnes, když si vzpomenu, jaké to bylo, nemůžu se těch myšlenek nabažit.“

Jana se nám svěřila, že má nyní jednu velmi dobrou kamarádku, ke které cítí něco více. „Jenže mám strach, že si bude myslet, že jsem nějaká divná a nebude se pak po mém návrhu se mnou chtít bavit,“ posteskla si.

Autor: René Podhrázský

Související články