Jan (42): V koši jsem našel něco, co mi nasadilo brouka do hlavy. Už to nevydržím

Jan už několik dní nemůže myslet na nic jiného než nya tu věc, kterou náhodou objevil v koši mezi odpadky. Natolik se bojí zjistit pravdu, že v sobě ještě nenašel dostatek odvahy, aby se na ni kohokoli zeptal. To, co v koši před několika dny našel, mu nasadilo brouka do hlavy.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.

Pro Jana to bylo překvapení. Vůbec nečekal, že by v koši čirou náhodou našel těhotenský test. A ještě k tomu pozitivní! Nabízí se otázka, komu patří…

Byl jsem v šoku

Je to několik dní zpátky, co jsem šel něco vyhodit do koše. Moje pozornost spočinula na jakési tyčince. V prvním okamžiku mi to nedošlo, ale když jsem se podíval pozorněji, uvědomil jsem si, že je to těhotenský test!

Nedalo mi to a do toho koše jsem se podíval. Byly na něm dvě jasně viditelné čárky, což značilo jediné: ten těhotenský test byl pozitivní.

Nikdo nic neřekl

Od té doby nemůžu přestat myslet na to, komu ten test patřil. Nabízí se jen dvě možnosti: buď si ho udělala moje žena, aniž by mi cokoli řekla, nebo, v tom horším případě, patří naší teprve patnáctileté dceři. Nikdo se o ničem nezmínil a já to nedokážu dostat z hlavy.

Bojím se zjistit pravdu. Co když je těhotná moje žena? Moc dobře ví, že další dítě jsem v tomto věku už nechtěl, nebylo by to zodpovědné. Ale co když je těhotná dcera?!

Tajně obě dvě pozoruji

Aniž bych jedné nebo druhé cokoli řekl, začal jsem je tajně pozorovat. Všímám si, jak se chovají, jestli třeba neudělají něco, čím by mi napověděly, které z nich ten zpropadený test vlastně patří. Rád bych se zeptal své ženy, ale bojím se její reakce.

Co když je skutečně těhotná? Co když jí svým negativním postojem k dalšímu dítěti ublížím? A co když netuší, že je těhotná naše dcera, a já jí to takto nešikovně prozradím? Jsem ve slepé uličce.

Nevydržím to. Budu se muset zeptat!

Už je to několik dní, co žiji v neustálých obavách. Hlavou se mi honí tisíce otázek, brzy to nevydržím a budu se muset své ženy zeptat. Pokud je těhotná ona, budu se s tím muset smířit a o dítko se postarat, ačkoli jsme si jasně řekli, že už další nechceme. Nemáme na to věk.

Pokud je těhotná dcera, jsem připraven ji podpořit a udělat všechno pro to, aby se rozhodla správně. I tak jsem ale strašně nervózní! Otázku neustále převaluji na jazyku a nemůžu najít odvahu, abych ji konečně vyslovil.

Autor: Nikol Kolomazníková