S manželem jsme svoji již dvanáct let. Brala jsem si ho jako mladá, naši svatbu uspěchalo především mé těhotenství a manželova zásadová maminka, která byla toho názoru, že se dítě musí narodit do plnohodnotné rodiny. Nelitovala jsem našeho sňatku a po boku manžela jsem byla šťastná. Před několika lety se ale náš vztah od základu změnil a štěstí se vytratilo.
Přišla jsem mu na nevěru
Mirek byl zpočátku vzorný manžel. Pečoval o mě a zahrnoval mě láskou. Pak přišla na svět dcera Michalka a z nás se stala skutečná rodina. Měla jsem všechno, co si jen mladá žena může přát. Mirek byl pozorný, choval se ke mně a k dceři moc hezky, neustále nás rozmazloval a zahrnoval nás maličkostmi. Kdekdo by řekl, že to byl vskutku ideální muž. A tím on skutečně byl…
…prvních pár let. Po osmi letech manželství nastal zlom v podobě manželovy nevěry, na kterou jsem mu shodou okolností přišla. Byla to tehdy úplná náhoda, že jsem se rozhodla manželovi odnést společně s dcerou oběd do práce. Nikdy předtím jsem to neudělala, ale toho dne jsem prostě měla nutkání to udělat. Možná mi něco uvnitř mě napovídalo, že se dozvím pravdu o tom, jaký můj rádoby dokonalý manžel vlastně je.
Zdroj: 123RF.COM
Od té doby to šlo z kopce
Od toho okamžiku to šlo v našem manželství z kopce. Manžel nevěru netajil (jak by taky mohl, když jsem je u toho přímo načapala?!) a především se necítil nijak provinile. Dokonce mi řekl, že si za to můžu sama, protože jsem mu nebyla schopná nabídnout to, co on potřebuje, a dlouhodobě jsem neplnila své manželské povinnosti. Já na to sice měla jiný názor, ale nezmohla jsem se na nic.
Náš vztah se proto hodně pokazil. Já mu přestala důvěřovat a on mi přestal být věrný. Věděla jsem o jeho nevěrách, ale stále jsem si říkala, že je pořád lepší manželství alespoň naoko udržet než dceru připravit o životní jistoty. Proto jsem manželovy nevěry přehlížela a před dcerou se tvářila, že je všechno v naprostém pořádku.
Došla mi trpělivost
Před rokem jsem se psychicky zhroutila. Roky plné neštěstí a potlačovaného zoufalství si na mně vybraly svou daň a tělo se rozhodlo dát mi jasně najevo, že tak tedy ne. V tu chvíli mi došlo, že je načase přestat se trápit, proto jsem začala uvažovat o rozvodu.
Zdroj: 123RF.COM
Dceři bylo v té době 11 let, myslela jsem si proto, že již bude rozumná a pochopí mě. Především jsem doufala, že spolu začneme nový život, i když bych jí samozřejmě ve styku s otcem nebránila.
Dcera si to ale vymyslela jinak a svým rozhodnutím mě velmi zaskočila. Na rovinu mi řekla, že pokud se s tátou rozvedu, bude chtít zůstat s ním. A tím mi zasadila ránu do srdce, neměla jsem na výběr. Moje holčička, o kterou jsem se bála, že by rozvodem trpěla, mě neskutečně převezla. Nedovedu si představit, že bych ji měla vídat jen o víkendech, proto jsem žádost o rozvod zahodila. Dcera to totiž rozhodla za mě.
Autor: Nikol Kolomazníková
