Šikanou v zaměstnání si prošla jedna naše čtenářka. S nástupem nové nadřízené začaly nepříjemnosti, které se rychle stupňovaly. Vše vyvrcholilo v okamžiku, kdy se Ivana psychicky sesypala. Až tehdy všem okolo došlo, že něco opravdu není v pořádku.
Až do okamžiku, kdy se Ivana přímo v práci zhroutila a musela ji odvézt sanitka, nad jejími starostmi všichni přivírali oči. Neměla zastání a kvůli nadřízené dlouhé měsíce trpěla, aniž by jí někdo nabídl pomoc.
Nová nadřízená byla ambiciózní namyšlená fiflena
Do firmy, kde Ivana několik let pracovala, nastoupila nová vedoucí. Nebylo žádným tajemstvím, že je to manželka ředitele, která se doma nudila a manžela umluvila, aby jí dal pěkně placené místečko.
„Od prvního pohledu bylo jasné, že někdo takový nad námi obyčejnými zaměstnanci ohrnuje nos,“ popisuje Ivana svoji novou nadřízenou. „Byla to typická panička s nosánkem nahoru, která si o sobě příliš mnoho myslela,“ dodává.
A nespletla se. Nová nadřízená dávala podřízeným jasně najevo, že v porovnání s ní nejsou nic. Ivana však udělala něco, kvůli čemu si na ní šéfová pořádně zasedla.
Dovolila jsem si jí odporovat. A to jsem neměla dělat
„Jednou si to k nám nakráčela a začala na nás křičet, proč nepracujeme,“ pokračuje Ivana. „Dovolila jsem si jí oponovat, že ještě několik minut máme přestávku na svačinu. Neměla jsem to dělat,“ uznává vzápětí.
Od toho dne si šéfová na Ivanu zasedla. Začala jí dělat naschvály a chovala se k ní, jako by byla obyčejný kus hadru. Začalo to tím, že ji nechávala v práci přesčas. Pokračovala tím, že jí sebrala odměny, aniž by k tomu měla důvod.
„Vždy si našla nějaký důvod k tomu, aby mě potrestala,“ zoufá si Ivana. „Snižovala mi prémie, neměla k tomu důvod, nic jsem neprovedla. Byla jsem v práci přesčas, který mi nezaplatila,“ pokračuje.
Všichni nad tím přivírali oči. Nikdo se mě nezastal!
Ivana se nám svěřila, že ostatní kolegové dělali, že nic nevidí. Přitom bylo jasné, že šéfová po Ivaně šlape schválně.
„Když jsem dostala přede všemi při pauze na oběd vynadáno za něco, co jsem neudělala, nikdo se mě nezastal,“ píše Ivana. „Přitom hned vedle mě seděla kolegyně, která něco pokazila, ale neřekla ani slovo!“
Ivana začala mít psychické problémy. Projevovalo se to tak, že se rozklepala jen z představy, že má jít do práce. Kdykoli přišla do styku s nadřízenou, trpěla jako zvíře. Bylo jí špatně, nemohla popadnout dech. Jednoho dne to vygradovalo.
Až když mě odvezla sanitka, ostatním došlo, že měli zasáhnout
Jednoho dne už to Ivana nevydržela, a aniž by to mohla jakkoliv ovlivnit, při dalším neoprávněném útoku nadřízené přímo před ní a dalšími kolegy zkolabovala.
„Nepamatuji si nic, vzbudila jsem se až v nemocnici,“ přiznává Ivana. „Moje tělo už toho mělo dost, prodělala jsem celkový kolaps,“ vysvětluje. Každopádně nečekala, že by jí jedna žena takto zničila.
Vzápětí píše o tom, že až teprve v tento okamžik ostatním došlo, že se měli své kolegyně zastat. Ivana už se ale do práce nevrátila, nechtěla to peklo zažívat znovu.
Nyní pracuje jinde, a ačkoli na tom zdravotně ještě není úplně dobře, snaží se vyhlížet lepší zítřky a na nepříjemné okamžiky zapomenout.
Autor: Nikol Kolomazníková
