Představení rodičům znamená ve vztahu důležitý milník. Ačkoli k němu každá dvojice přistupuje po jinak dlouhé době, v případě Ivy a jejího manžela Roberta k představení rodičům ze strany mladé ženy doposud nedošlo. A to jsou partneři již více jak osm let.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Ačkoli Iva zná rodiče svého muže velmi dobře, a navíc s nimi skvěle vychází, Robert toho o rodičích své manželky příliš mnoho neví. Otce viděl všehovšudy třikrát a matku doposud nepoznal.
Rodiče mého muže jsou úžasní. Škoda, že o svých nemohu říci totéž
Roberta znám devět let. Rok jsme kolem sebe jen tak tiše kroužili, po roce jsme to dali dohromady. Se svými rodiči mě seznámil v době, kdy jsme spolu chodili teprve půl roku.
Jen co jsem se s nimi seznámila, litovala jsem, že i moji rodiče nejsou tak úžasní. Okamžitě jsem si Robertovy rodiče zamilovala a zdálo se, že sympatie mezi námi jsou vzájemné.
Je mi líto, že já o svých rodičích nemohu říci totéž. Rodiče si nevybíráme, ale kdybych měla tu možnost, určitě bych si vybrala jinak.
Zpočátku se o moje rodiče zajímal. Po letech to vzdal
Pro Roberta bylo samozřejmostí, že když já poznala jeho rodinu, pozná i on tu moji. Jenže k tomu nedošlo. Na začátku našeho vztahu jsem to neustále odkládala.
Nejdříve se ptal. Chtěl vědět, proč mu tak moc nechci ukázat svoje rodiče. Já si pokaždé vymyslela nějakou výmluvu, které na chvíli uvěřil.
Nepochopitelné pro něho bylo, že jsem je nepozvala na svatbu – tedy pravda, otec na mé svatbě byl. Kdežto matka ani náhodou.
Jsme spolu osm let, ale moji matku doposud nezná
Já a Robert jsme spolu osm let a z toho šest let manželé. Přesto můj manžel do dnešního dne nepoznal moji matku a já jsem si jistá, že to tak nadále zůstane.
Mám totiž pádný důvod, proč se s ní nechlubím. Sama se ji snažím ze svého života vytěsnit, protože na ni mám jen ty nejhorší vzpomínky.
Už když jsem byla dítě, hodně pila. Tehdy ještě pili společně s otcem, mě a moji sestru zanedbávali, do školy jsme chodily špinavé, neměly jsme učebnice, pomůcky. Na rodiče, a zejména na matku, která se na rozdíl od táty alkoholu nikdy nevzdala, mám šílený vztek.
Pevně věřím, že se ti dva nikdy nepotkají
Robert se ještě tu a tam zeptá, proč ho nechci seznámit s matkou. Dokonce ho napadlo, že třeba už nežije a já to takhle kamufluji.
Pevně věřím, že se ti dva nikdy nepotkají. Za svoji mámu se stydím, ačkoli to ode mě, jakožto od dítěte, kterému dala život, zní naprosto odporně.
Sama budu ráda, když ji už nebudu muset vidět. Podle všeho vesele pije dál a jde to s ní z kopce. Toho rozhodně nechci být součástí a nechci tomu vystavovat ani svého manžela.
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Rodiče si vskutku nevybíráme a není naše chyba, jací jsou. Je zcela normální chtít poznat rodiče svého partnera. V některých nešťastných případech se může stát, že jeden z partnerů si nepřeje, aby se partner potkal s jeho rodiči. Na to má samozřejmě plné právo. Stejně tak má však náš partner právo vědět, proč si to nepřejeme. Pokud se s ním o našem přání dokážeme otevřeně bavit, pak je to na dobré cestě ke vzájemné důvěře a respektu.
Komunikace je ve vztahu zcela zásadní, a pokud partnerovi projevíme důvěru tím, že si dovolíme se před ním otevřít, být zranitelný sdílením svých obav, nejistot apod., pak to vytváří pocit blízkosti, bezpečí a intimity, který je pro zdravé fungování vztahu zcela zásadní.
Na druhou stranu, pokud ani po delší době nemáme k partnerovi pocit důvěry a blízkosti, pak je možná na čase důkladně se zamyslet nad dynamikou a fungováním celého vztahu a položit si otázky jako: Funguje náš vztah tak, jak bych chtěl? Jsem v něm šťastný? Co bych v něm rád změnil, aby fungoval lépe? A je moje navrhovaná změna spravedlivá a prospěšná pro fungování vztahu?
