Od vztahu s problémovým Filipem Irenu každý odrazoval. Ona se však nechala ovlivnit a navzdory názorům rodiny a nejbližších přátel s Filipem začala chodit. Moc dobře věděla, jakou má za sebou minulost, a ani jeho současné chování nebylo zrovna ukázkové. Ona si však nedala říct.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Vztah jim vydržel dva roky, během kterých se Irena na vlastní kůži přesvědčila, že její blízcí přeci jen měli v něčem pravdu. Soužití s Filipem nebylo vždy úplně růžové.
Všichni mi říkali, ať od něho dám ruce pryč. Já si nenechala poroučet
Filip je takový ten typický problémista. Na všechno má svůj názor, který se nebojí říci nahlas. Když na to přijde, je schopný se za své názory a přesvědčení klidně i poprat.
Věděla jsem, že je takový, už od začátku. V našem městě to byla známá firma, jen málokdo alespoň okrajově nevěděl, co je vlastně zač.
Moje rodina mě varovala, abych od něho dala ruce pryč. Jenže on mi učaroval natolik, že jsem si nasadila ony růžové brýle a odmítala je sundat.
Život po jeho boku nebyla pohádka. Chvílemi spíše noční můra
Zanedlouho poté, co jsme spolu začali žít, se Filipovo chování začalo projevovat v celé své parádě. Žít po jeho boku ani zdaleka nebyla pohádka, občas to byla spíš noční můra.
Míval dost často výbuchy vzteku, během kterých rozbil, co mu pod ruku přišlo. Několikrát se stalo, že po mně letěla třeba váza nebo talíř.
Věděla jsem, že Filip holduje drogám. Vždycky mi slíbil, že s nimi přestane, ale nikdy to neudělal. Nejhorší byly okamžiky, kdy měl absťák. Tehdy mi naháněl hrůzu.
Ulevilo se mi, když ho zavřeli. Tím to ale teprve začalo
Tušila jsem, že se někdy stane něco hrozného, Filip podobné věci doslova přitahoval. Když se jednoho dne pustil do rvačky, během které došlo na smrt, a jeho zavřeli do vězení, cítila jsem úlevu.
Filip mi tvrdil, i všem okolo, že to byla nehoda. Toho muže praštil tak nešikovně, že upadl, udeřil se do hlavy a v nemocnici zemřel.
Trest mu náležel právem. Nebyla jsem smutná, bylo to už v době, kdy jsem sama cítila, že je Filip problémový člověk, a uznala jsem, že moje okolí vědělo, proč mě před ním varuje. Jeho odchodem do vězení se mi mělo ulevit, ale bylo to spíše naopak.
Ničil mě na dálku. Byla jsem nešťastná a zoufalá
Filipovi jsem řekla, že náš vztah ukončuji. Už jsem nemohla dál a skutečnost, že ho zavřeli, mi v tomto hodně ulehčila.
Sice už jsme spolu nebyli, ale Filip mě i nadále ničil. Psal mi dopisy, na které jsem neodpovídala. Nejdříve psal, jak toho lituje, že mě miluje a nechce mě ztratit.
Pak mi začal vyhrožovat. Psal, že si mě najde, až ho pustí, a vyřídí si to se mnou. Děsil mě každým slovem, které napsal. Později jsem jeho dopisy ani neotevírala, bála jsem se jich.
Nakonec mi pomohla moje rodina. Táta všechny ty dopisy vzal, odnesl je na policii a tam řekl, že mě Filip obtěžuje. Nyní už jsou to tři měsíce, co z vězení nepřišel jediný řádek, a já doufám, že na mě Filip zapomene. Nadobro.
Autor: Natálie Kabourková
