Ilona (45): Náhodné setkání s bývalým spolužákem mi změnilo život. Jeho nabídka se nedala odmítnout

V prvním okamžiku si nebyla jistá, jestli je to skutečně on. Přeci jen už to bylo mnoho let, co se neviděli, a oba dva se za tu dobu dost změnili. Jakmile promluvil, hned měla jasno – skutečně je osud náhodou svedl dohromady. A Iloně to změnilo život

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Bývalého spolužáka ze střední školy Ilona potkala na místě, kde by to vůbec nečekala – na svatebním veletrhu, kam ji vytáhla dcera. Náhodné setkání však mělo svůj důvod.

Rozhodně bych nečekala, že ho potkám na takovém místě

Moje dcera se měla vdávat a přemluvila mě, abych ji doprovodila na svatební veletrh konající se v našem městě. Byla pro mě samozřejmost jít tam s ní.

Přípravy na svatbu jsem si společně s dcerou užívala. Na svatebním veletrhu toho bylo hodně k vidění – dech beroucí šaty, úžasné kytice, nádherné dorty. A mimo jiné také můj spolužák ze střední.

Zpočátku jsem zaváhala, jestli je to opravdu on. Neviděli jsme se roky, nebyla jsem si jistá. Když mě však pozdravil a věnoval mi svůj úsměv, hned jsem měla jasno.

Rozhodně bych však nečekala, že zrovna jeho potkám na takovém místě. Co jsem si pamatovala, byl to frajírek, který se už na střední hrdě kasal, že má holky jen pro zábavu.

Stačilo pár minut a všechny vzpomínky ve mně ožily

Dali jsme se do řeči. Petr byl stejně zaskočený jako já. Naše životní cesty se rozešly už dávno, ačkoli jsme i my dva za sebou měli jistou minulost.

Na střední škole, konkrétně ve třeťáku, jsme spolu pár měsíců randili. Vzhledem k tomu, že Petr v té době holky střídal jako ponožky, nám to nevydrželo – přišla jsem mu na nevěru.

Stačilo však jen pár minut v jeho přítomnosti a všechny vzpomínky ožily. Ačkoli mi tenkrát hodně ublížil, stále měl to svoje kouzlo, kterému nešlo odolat.

Setkání s bývalým spolužákem mi změnilo život

Nevěřím na osud ani na to, že se věci dějí z nějakého důvodu. Po setkání s Petrem, ke kterému došlo naprosto nečekaně, však uvažuji, že se to asi vážně mělo stát.

Mezi řečí mě Petr požádal o moje telefonní číslo. Asi týden poté se mi ozval a pozval mě na kafe. Nečekala jsem, co na mě chystá.

Dal mi pracovní nabídku, a to takovou, kterou jsem nedokázala odmítnout. Podle všeho otevíral v našem městě pobočku svého internetového obchodu a já tam měla dělat vedoucí.

Nabídka byla více než lákavá. Nejen proto, že mi slíbil velmi pěkné peníze, ale i proto, že by to znamenalo, že my dva budeme v kontaktu. Ačkoli jsem šťastně vdaná, nějakým způsobem mě to potěšilo a na nabídku jsem kývla.

K našemu setkání došlo náhodou. Nejít na ten veletrh, tak se nepotkáme a já nyní nemám práci, která mě baví, a ještě je slušně placená. A pravidelný kontakt s Petrem je jen příjemný bonus.

Autor: Nikol Kolomazníková