Honza si ještě donedávna myslel, že jeho žena se k žárlivosti nikdy nesníží. Bylo to ale nejspíš jen tím, že jí nikdy nedal příležitost. Svěřil se nám e-mailem se svým příběhem o tom, jak ho žena opustila kvůli hloupé SMS zprávě, která vůbec nic neznamenala. Sám teď neví, jestli se jí má omlouvat, nebo být uražený, protože se ho její nedůvěra hluboce dotkla.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Nikdy jsem svojí ženě nebyl nevěrný. Jsme spolu pět let, plánujeme rodinu, miluju ji. Nenapadlo by mě, že kvůli jedné zprávě, kterou ani nečetla celou, udělá takový povyk,“ svěřuje se čtenář.
Z jedné zprávy vydedukovala věci, které se nikdy nestaly
„Když za mnou přišla s naštvaným výrazem v obličeji a ptala se, co to má znamenat, netušil jsem, o čem mluví. Hodila po mně telefonem, na kterém svítil náhled zprávy od kolegyně z práce. Na displeji šlo přečíst jenom pár slov: Ahoj zlatíčko, zítra se…Zbytek žena nepřečetla, protože nezná heslo k mému telefonu.“
Než stačil Honza říci, že takto oslovuje jeho kolegyně všechny své kamarády, manželka mu vyčetla, že si nevěru nikdy nezasloužila a že je jí líto, jakým způsobem se o ní dozvěděla. „Říkal jsem jí, aby si přečetla celou zprávu. Pojednávala o meetingu, který se měl z následujícího dne přesunout na jindy. Moji ženu to ale nezajímalo. Sbalila si pár kusů oblečení do tašky a odjela k matce. Vůbec mě neposlouchala.“
Nechci se doprošovat, nic jsem neprovedl
Honza své ženě zkoušel několikrát psát a všechno jí vysvětlit. Všechna jeho snaha byla ale bez odezvy. „Myslím, že moje manželka čeká na to, až se objevím u dveří bytu její matky a začnu se omlouvat a prosit o odpuštění. Nejlépe tak, aby mě slyšelo celé okolí a já byl ponížen. Dokonce i kolegyně z práce jí už psala zprávy o tom, že opravdu oslovuje všechny své kolegy stejně. Ale nic nefungovalo a já se rozhodně nehodlám doprošovat,“ svěřuje se.
Honza sice chce svou ženu získat zpátky, na druhou stranu doufá, že jí po čase dojde, že je chyba vlastně na její straně. „Osočila mě z něčeho, co se mě hluboce dotklo. Nevěří mi a nenechala si celou pravdu vysvětlit. To já jsem ten, kdo by měl být naštvaný. Nevím, jak toto celé skončí, ale ve vztahu, kde panuje taková nedůvěra, bych asi nedokázal žít. Pokud se mi neomluví a nepřizná ona svou chybu, myslím, že je to konec…“
Autor: Šárka Cvrkalová
