Když jsem ve třiceti otěhotněla, můj manžel Tadeáš byl velmi šťastný. Miminko si vždycky hrozně přál. Já se ale ještě na rodinu necítila. Porodila jsem zdravého syna Martina, ale necítila jsem se tak úplně na to být ženou v domácnosti, starat se o dítě a hodit za hlavu kariéru.
Na mateřské jsem zůstala velmi krátkou dobu. Můj muž si vzal práci jenom na částečný úvazek, aby se mohl o Martínka starat, když já se k tomu neměla. Přesto ale nestíhal sám všechny povinnosti a starosti a nezbylo mu, než najmout chůvu.
S Tadeášem jsem se hodně hádala
Nelíbilo se mu, že dávám přednost práci před naším synem. Jenomže já měla slibně rozjetou kariéru, stoupala jsem a měla jsem velkou šanci stát se zástupkyní ředitele ve firmě. Původně jsem chtěla mít dítě až později, až budu dostatečně zabezpečená. Jenomže si uvědomuji, že jsem to nedělala pro rodinu, ale pro své vlastní uspokojení. Tenkrát jsem to neviděla.
Tadeáš ale ano. Proto jsme se dost často hádali. Chtěl, abych se Martinovi věnovala. Kdykoli jsem zůstala v práci přesčas, měl pocit, že s ním nechci vychovávat dítě a že naše společná budoucnost nikam nevede. Čím méně si rozuměl se mnou, tím více se sbližoval s naší chůvou.
Zdroj: 123RF.COM
Naštěstí jsem včas předešla pohromě
Když si po večerech místo se mnou povídal v kuchyni s ní, ačkoli už měla dávno po práci, pomáhal jí s hledáním nového bydlení, řešil s ní osobní věci a já v jeho očích viděla nadšení z každého slova, došlo mi, že pokud se nezačnu chovat jako matka, možná přijde Martin o svého otce.
Bylo to pro mě těžké rozhodnutí, ale nakonec jsem odmítla nabídku na povýšení. Zůstala jsem na nižší pozici s menším platovým ohodnocením a začala jsem chodit dříve domů. Věnovala jsem se synovi a během několika měsíců jsem srovnala svůj režim natolik, že jsme se doma s mužem v podstatě střídali a chůva k nám nemusela vlastně chodit.
Tadeáš se opět začal bavit se mnou, chůvu sotva pozdravil. Ačkoli jsem na mladé slečně viděla zklamání a bylo mi jí až líto, já si zachránila manželství. Můj muž jí možná opravdu chtěl pomoct jenom s několika drobnostmi, jenomže tyto mladé slečny se chytí všeho a dělají pak maximum pro to, aby ženatého muže odvedly od rodiny. U nás se to naštěstí podařilo zachránit včas. Jsme teď spokojená rodina, já čekám další dítě, uvědomila jsem si, že kariéra není to nejdůležitější, a dělám vše pro to, aby moji nejbližší byli šťastní.
Autor: Šárka Cvrkalová
