Hedvika (43): Jsme jako Montekové v sukni. Schyluje se k pohromě, kterou nikdo nezastaví

Jen co se paní Hedvika stala matkou dcery Karolíny, slíbila sama sobě, že jí jednoho dne vystrojí naprosto pohádkovou svatbu. Když konečně přišel den, kdy jí dcera oznámila, že se bude vdávat, malovala si Hedvika v hlavě všechny možné představy o tom, jak krásná bude veselka její dcery. Netušila však, že se kvůli dni, na který tolik let netrpělivě čekala, pošramotí vzájemné vztahy v rodině.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky z Jihlavy. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Dcera paní Hedviky se má letos v září vdávat. Přípravy na svatbu by už mohly být v plném proudu, kdyby se rodiče nevěsty a ženicha dokázali rozumně domluvit.

Nemohla jsem se dočkat, až budu plánovat svatbu svojí dcery

Když mi Karolínka oznámila, že se bude vdávat, byla jsem štěstím bez sebe. Přes slzy jsem ani pořádně neviděla, tak moc mě ten okamžik dojal. Konečně jsem se dočkala dne, na který jsem se těšila od chvíle, co se mi dcera narodila.

Vysnila jsem si pro ni pohádkovou svatbu a měla v hlavě tolik nápadů, o které jsem se s ní chtěla podělit.

Měla to být svatba snů, po které touží snad každá mladá žena! Nemohla jsem vědět, že se do plánů rozhodne výrazně zapojit i maminka mého budoucího zetě.

Ukázalo se, že se naše představy liší. A začaly spory

Zatímco já si pro naše mladé představovala velkou svatbu o desítkách hostů, rodiče našeho budoucího zetě si přáli svatbu malou, skromnou a ideálně jen s těmi nejbližšími příbuznými.

To byl první spor, na kterém jsme se zasekli – nikdo z nás totiž nechtěl ze svých představ ustoupit. Další kámen úrazu nastal v okamžiku, kdy se začaly řešit finance.

My s manželem jsme dceři nabídli 200 000 Kč na zařízení svatby. Byla to podle nás pohádková suma, za kterou se dá vystrojit opravdu snová veselka.

Rodiče jejího snoubence se proti tomu ale ohradili – oni synovi nabídli jen 30 000 Kč a po nás chtěli, abychom se jim přizpůsobili.

Nejsme schopni se na ničem domluvit. Plánování svatby kvůli tomu stojí

Nejsme schopni se s rodiči našeho budoucího zetě na čemkoli domluvit, což akorát vede k tomu, že plánování svatby stojí. Dcera s přítelem se totiž nechtějí postavit ani jedněm z nás, naštěstí jsme je vychovali k úctě k rodičům.

Hádáme se kvůli jídlu – my chceme hovězí polévku a svíčkovou, oni chtějí hráškový krém a řízky se salátem. Řešíme rozepře kvůli hudbě – my chceme živou kapelu, oni chtějí pouštět písničky z notebooku.

Přeme se kvůli místu samotné svatby – my si přejeme svatbu na zámku, oni chtějí obřad na radnici.

Je to bezvýchodná situace. Neustálé spory nás unavují, nejvíce tím trpí naši mladí, kteří se nechtějí vzepřít ani jedněm rodičům. Mám ale obavy, že jim jednoho dne dojde trpělivost a jejich svatba nakonec dopadne úplně jinak, než by si kdokoli z nás přál.

Autor: Nikol Kolomazníková