Hana (25): Jak ochránit bratra před zlatokopkou? Vím, co je zač, ale bratr mi to nevěří

Sympatická Hana, která od prvního okamžiku rozdává jeden úsměv za druhým, na nás působí velmi přátelsky. Proto se velmi těšíme na její příběh, se kterým se nám přišla svěřit. Z naší předchozí telefonické konverzace tušíme, že půjde o jejího bratra. Našel si totiž přítelkyni, o které je Hana přesvědčená, že je to obyčejná zlatokopka.

Necháme energickou Hanu posadit, jakmile se mezi námi trochu rozkouká, na tváři se jí rozprostře přátelský úsměv a pustí se do vypravování. Ačkoli se zpočátku usmívala, čím více se toho od ní dozvídáme, tím více se její tvář začíná mračit.

Byl nadšený, že nám může představit svoji novou přítelkyni

„Před necelým rokem nám bratr nadšeně oznamoval, že by nám chtěl představit svoji novou přítelkyni,“ pouští se do vypravování Hana. „Byl z toho tenkrát celý pryč, po dlouhé době to konečně byla žena, se kterou to dle jeho slov vypadalo nadějně,“ pokračuje a vzápětí ještě dodává, že její bratr nikdy neměl při volbě partnerky kdovíjaké štěstí.

Z Hančina vypravování se dále dozvídáme, že seznámení s bratrovou novou přítelkyní mělo proběhnout v domě jejich rodičů. Vzpomíná na okamžik, kdy bratrovu přítelkyni Lenku viděla poprvé, a ušklíbne se. Netají se tím, že jí nebyla ani trochu sympatická.

Byla jsem jediná, kdo si všímal, že z bratra tahá peníze

Hana nám svěřuje, že byla z celé rodiny jediná, kdo si začal všímat, že Lenka z jejího bratra tahá peníze. Jednou totiž chtěla drahou kabelku, jindy zase potřebovala nové boty, pak si pro změnu umanula, že by chtěla odjet na dovolenou do zahraničí.

„Kdyby chtěla snést modré z nebe, bratr by to pro ni udělal,“ říká Hana, „nehnul by u toho brvou, byla by to pro něho samozřejmost,“ odfrkne si. „Až tak moc si ho ta potvora omotala okolo prstu,“ stěžuje si Hana a zatváří se smutně. „Snažila jsem se o tom bratrovi říci, ten mě však vůbec neposlouchal.“

Utrácel za ni stále více peněz, Lenka uměla jen brát

„Strašně mě rozčilovalo, že jsem opravdu jediná, kdo vidí, jak se Lenka k mému bratrovi chová,“ zlobí se Hana a vzteky u toho zatíná ruce v pěst. „Zastání jsem nenašla ani u rodiny, moje máma mi dokonce řekla, že žárlím na jejich vztah, protože já v tu dobu nikoho neměla,“ uchechtne se ironicky.

Hana nám přiznává, že z celé situace byla zoufalá. Ačkoli moc dobře věděla, že jí do toho v podstatě nic není, vadilo jí, že bratr za tu zlatokopku utrácí čím dál více peněz. Lenka podle ní uměla jen brát.

Jak mu mám pomoci, aby konečně otevřel oči?

„Moc dobře vím, co je bratrova přítelkyně zač,“ pokračuje ve vyprávění smutná Hana. Je na ní vidět, že ji velmi trápí, že její bratr nevidí, jak se k němu Lenka chová. „Stále přemýšlím, jak ho konečně donutit, aby otevřel oči a prokoukl ji,“ přemýšlí Hana nahlas, „ještě mě ale nic nenapadlo,“ dodává.

„Několikrát jsem mu to narovinu řekla, nikdy mě ale neposlouchal. Mám strach, že ho Lenka jednoho dne sedře z kůže a jemu nezbude ani na chleba,“ uzavírá Hana.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Autor: Nikol Kolomazníková