Gita je jednou z našich pravidelných a věrných čtenářek, která si nenechá ujít jediný příběh. Proto nás velmi potěšilo, že nám přišla říci i svůj příběh, aby dle svých slov přispěla svojí troškou do mlýna. Už od první chvíle na nás Gita působila jako velmi sympatická mladá žena. Za úsměvem se ale skrýval trpký výraz smutku a zoufalství.
Gita nám hned na začátku vypravování svěřila, že není šťastná vedle manžela, kterého si před sedmi lety vzala. Vysvětlila nám, že má její muž dvojí metr. Pojďte si nyní přečíst, co tím Gita vlastně myslela.
Každý jsme měli svoje zájmy
„Když mi bylo asi šest let, rodiče mě přihlásili na volejbal,“ vzpomíná Gita. „Moc dobře si pamatuji, že se mi tam zpočátku vůbec nechtělo chodit,“ směje se, „potom jsem ale tomuto sportu propadla a začala se mu aktivně věnovat,“ říká. „Kromě volejbalu jsem měla i jiné zájmy, ráda jsem hrála tenis, bavilo mě plavání a s nadšením jsem navštěvovala muzea,“ vysvětluje.
Od Gity se dále dozvídáme, že i její manžel Dalibor měl několik koníčků, kterým se věnoval. Hrál fotbal a hokej, podlehl kulečníku a společně s kamarády často chodíval hrát šipky. Na začátku jejich vztahu tak spoustu času trávili každý zvlášť, protože se chtěli věnovat tomu, co je bavilo.
Po svatbě mi začal moje koníčky zakazovat
Gita nám vypráví, že krátce poté, co si Dalibora vzala, jí začal její koníčky zakazovat. Odůvodňoval jí to tím, že by také měli nějaký čas trávit společně. Ačkoli Gitě ve věnování se jejím zájmům bránil, své koníčky i nadále provozoval.
„Tehdy se poprvé ukázalo, že můj manžel dokáže být pěkně nefér,“ vypráví smutně Gita. „Pod jeho nátlakem jsem se postupně musela vzdát věcí, kterým jsem se už tolik let věnovala a které jsem tolik milovala,“ svěřuje se nám. „Dalibor mě donutil, abych opustila volejbalový tým, což pro mě byla velká rána, vždyť jsem v něm byla už tolik let!“
Zakázal mi úplně všechno, sobě však neubral vůbec nic
„Postupem času mi manžel zabránil věnovat se všemu, co jsem měla ráda,“ pokračuje ve svém vypravování Gita a v jejích očích vidíme, jak se mihnou slzy. „Paradoxem na tom všem bylo, že zatímco mně zakazoval, sobě neubral. I nadále se věnoval svým koníčkům, ba dokonce ještě v mnohem větší míře, než jak tomu bývalo kdysi,“ ušklíbne se Gita.
Můj život mě nudí, nemám nic, pro co bych se nadchla
Nyní se Gita na chvíli odmlčí, rukama si nervózně hraje s kapesníkem. Je na ní vidět, že je velmi smutná, ztrápená a zoufalá. Naše domněnky nám vzápětí potvrdí svými slovy.
„Poslední dobou mě můj život nudí,“ přiznává. „Kvůli manželovi jsem se všeho vzdala a začala trávit čas pouze doma, kde jsem často sama mezi čtyřmi stěnami. Čekám na manžela, až se vrátí z hokeje, šipek nebo z fotbalu,“ pokračuje. „Cítím na sobě, že neexistuje nic, pro co bych se dokázala nadchnout,“ uvažuje Gita nahlas a dodává, že i kdyby si přeci jen nějaký koníček našla, její manžel by ji stejně donutil s ním přestat.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Autor: Nikol Kolomazníková
