Evelyn (32): Moje srdce bylo jako na houpačce, pořád jsem se nedokázala rozhodnout

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena 13 1
Zdroj: Shutterstock

Svůj smutný příběh k nám do redakce napsala Evelyn, která měla dlouhou dobu naději na skvělý vztah. Ona se ovšem nedokázala rozhodnout mezi dvěma muži, nakonec proto přišla o oba. Dnes si uvědomuje, že se měla raději rozhodnout a vést spokojený život s jedním z nich. Stále ale neví, pro koho by nakonec její srdce hlasovalo.

„Seznámila jsem se s nimi zhruba ve stejnou dobu. Oba jsem je potkala na seznamce a sešla se s nimi několikrát v baru. Samozřejmě ani jeden o tom druhém nevěděl. Než jsem se ale rozhodla, se kterým z nich chci v setkávání pokračovat, oba vztah ukončili,“ svěřuje se Evelyn.

Milan byl sympaťák na první pohled. I když měl chyby, moc se mi líbil

Když se Evelyn poprvé sešla s Milanem, měla z něho dobrý pocit. Byl milý, sympatický, hezký. „Dostal mě hned několikrát za večer svými vtipnými narážkami. Otevřeně mluvil o tom, co od vztahu očekává a čemu by se chtěl rozhodně vyhnout. Jako stavební dělník hodně cestoval po republice a neměl příliš volného času. Přesto už na třetím rande sliboval, že pokud bychom měli někdy děti, postavil by pro nás krásný dům,“ říká Evelyn.

Milan se ukázal být mužem, co rád vezme za práci. Ačkoli příliš peněz nevydělával, doma podle svých slov dokázal opravit téměř všechno. Jenomže Evelyn měla pocit, že až moc tlačí na pilu. „Líbil se mi, jenže mluvil hodně o budoucnosti a o tom, jak si představuje dokonalý život. Samozřejmě, že jednou chci děti, ale on o tom mluvil, jako by to mělo být zítra. Přesto mě k němu něco táhlo.“

Marek se zajímal hlavně o peníze. Zabezpečil by mě i rodinu, o té ale neměl jasné mínění
Marek byl oproti Milanovi opačný případ. Pracoval na vysokém postu ve firmě svého otce, vydělával slušné peníze. „Hned na první schůzku mi přinesl drahý náhrdelník jako dárek. Nebyl sice tak pohledný ani vtipný jako Milan, ale svým způsobem se mi také líbil,“ říká Evelyn.

Byla si jistá, že s Markem by se nemusela bát nouze. „Tvrdil, že případnou rodinu by dokázal skvěle zabezpečit. Na druhou stranu si ale nebyl jistý, jestli vůbec děti chce. Říkal, že děti by byly zatím jenom přítěž. Jednou by si je pořídil, aby se mu postaraly o firmu, kterou by po něm zdědily. Přemýšlel o nich spíše jako o nástrojích než jako o dětech. A to se mi příliš nezamlouvalo.“

Nemohla jsem se rozhodnout. Nakonec mi oba napsali, že už se potkat nechtějí

Evelyn dlouho váhala. Odkládala schůzky s oběma muži. „Milan se mi zamlouval pocitově, ale u Marka jsem věděla, že kdybychom jednou měli rodinu, zabezpečí nás lépe než stavební dělník. Nakonec jsem se rozhodovat nemusela. Milan mi napsal, že děkuje za zájem. Dlouho jsem mu prý neodepsala a on našel na seznamce jiný kontakt.

Napsala jsem tedy Markovi o další schůzku. On už se mi ale neozval, vymazal si mě ze svých blízkých kontaktů,“ říká Evelyn. Dodává, že kdo chce moc, nemá nakonec nic.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Autor. Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články