Eva (45): Zavedl mě na místo, kde jsem měla zažít nepoznané. Po tomto nechutném zážitku byste na chlapy zanevřely i vy

od Adéla Vocetková
2 minuty čtení
zena blondynka
Zdroj: Shutterstock

Poznali jsme se na seznamce a připadal mi jako férový a upřímný muž, který ví, co od života chce, a má vyřešenou svoji minulost. Tam, kam mě zavedl, bych už nechtěla vkročit.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Chtěli jsme něco jiného

„S mým bývalým manželem jsme se po letech společného soužití, které už bylo vlastně spíš jen kamarádského charakteru, dohodli, že bude na čase tuhle kapitolu našich životů uzavřít,“ svěřila se.

Z vyprávění Evy je patrné, že se oba bývalí manželé už ve vztahu necítili tak, jak by si oba dva přáli. Chyběla vášeň a vzrušení jejich soužití dodávalo už jen společné sledování večerních zpráv.

„Už jsme takhle nechtěli žít ani jeden. Zůstali jsme dodnes dobrými přáteli, ale já potřebovala ke štěstí už něco jiného,“ konstatovala.

Po rozvodu nebylo na co čekat

Paní Eva uvedla, že po rozvodu začala docela jiný život. „Konečně jsem se cítila zase šťastná. Prodali jsme náš velký dům a peníze si rozdělili, moje půlka mi stačila na krásný slunný mezonetový byt, kde jsem pořádala dámské večírky.“

Mezitím se nebála ani flirtovat a lichotilo jí, že se kolem ní točí spousta jiných mužů. „Jenže abych si mohla opravdu s někým novým něco začít, potřebovala jsem k tomu člověku nejdřív pocítit velkou důvěru,“ uvedla.

Podala si inzerát i na seznamku, kde si dopisovala s několika muži. „Psalo mi hodně chlapů, ale většina byli tragédi. Jen s Františkem mi přišlo, že si rozumíme a máme si co říct. Psali jsme si docela dlouho, asi půl roku, a věděli jsme o sobě skoro všechno. Bydlel na druhém konci republiky, ale plánovali jsme společnou budoucnost.“

Jela jsem za ním přes celou republiku

„Při jednom z našich nekonečných večerních telefonátů jsme se domluvili, že bychom se mohli konečně vidět. Byla jsem radostí bez sebe, když souhlasil, a rozhodla jsem se, že za ním na víkend pojedu.“

Eva nám sdělila, že František na ni čekal na nádraží s nádhernou kyticí růží. „Dali jsme si oběd v restauraci a pak šli k němu, to jsem ještě netušila, co mě tam čeká, a hlavně že ten byt nebyl ani jeho,“ sdělila.

Vzal mě do semeniště hříchů

„Bylo mi to podezřelé hned, jakmile jsme tam vešli. Byl to velký prostorný byt. Uprostřed obýváku bublala vířivka, ložnici zaplňovala obrovská postel plná polštářů a všude bylo přítmí. Místo kuchyně byl bar, kde bylo nepřeberné množství nejrůznějšího alkoholu.“

Paní Eva se ptala svého nápadníka, co to má znamenat, když našla ve vitríně v obýváku nejrůznější hračky pro zpestření intimního života. „Nevěřila jsem vlastním očím a chtělo se mi brečet. Myslela jsem, že mě tady v tom doupěti hříchů snad podvádí.“

Pan František prý nakonec musel s pravdou ven. Evě se omluvil s tím, že tenhle byt si půjčil na víkend od kamaráda, aby na Evu zapůsobil, protože jeho garsoniéra takovouto noblesou neoplývá. „Nechtěla jsem tam být ani minutu. Nakonec jsme dva dny strávili v jeho malém bytě a vůbec mi to nevadilo.“

Autor: René Podhrázský

Související články