Od malička jsme bydleli s rodiči na velkém statku na vesnici. Zahrada s třiceti stromy, obrovské pozemky, které pronajímáme okolním zemědělcům, místo k bydlení pro tři rodiny. Já i moji rodiče jsme si vždycky mysleli, že jednou v domě zůstaneme se sestrou, každá si přivedeme manžela a budeme tu žít šťastně jako dvě velké rodiny.
Časem se ale ukázalo, že moje mladší sestra se spíš chce osamostatnit. Odjela do zahraničí a tři roky se neozvala. Rodičům to bylo líto a mockrát se ji snažili kontaktovat. Ačkoli před odjezdem slibovala, že bude domů psát, neozvala se ani jednou
Když se vrátila domů, byla úplně jiná
Po třech letech se vrátila. Kromě postavy a obličeje změnila i svou povahu. Byla nepříjemná, nevrlá, ale zároveň měla pocit, že všechno umí nejlíp. Pořád objasňovala, že v Anglii by všechno udělali jinak a lezla nám s tím na nervy. Na dotaz, proč se z ciziny neozvala, neměla žádnou adekvátní odpověď, a když z ní nakonec vypadlo: „Prostě jsem neměla důvod.“.
Nadělala si dluhy a potřebovala pomoc
Ačkoli se k rodině chovala spíš jako k cizím lidem, svěřila se s tím, že má dluhy a požádala naše rodiče, zda by na statku nemohla pár měsíců žít a najít si práci na čas tady. Odmítala nám vysvětlit, proč se najednou rozhodla přijet do Čech. Jenom zmínila, že na ni v Anglii čeká její přítel, ale ona prostě potřebovala na čas domů.
Slyšeli jsme jí, jak se s ním hádá
Zdroj: Aleksandr Davydov/123RF.COM
Není to tak, že bychom poslouchali za dveřmi. Jednou u večeře jí zkrátka zazvonil telefon a ona se s přítelem začala hádat. Rodiče anglicky neumí ani slovo, proto jsem jim musela později vysvětlit, že mu vynadala a hrozila mu, že pokud jí ještě jednou uhodí, tak ho opustí. Když to s ní později zkoušeli řešit, naštvala se, že je to její věc. Měla pocit, že si přijela pro pomoc, ale chceme jí jenom mluvit do života. Během dvou dní se sebrala a bez vysvětlení opět odjela.
Napsala nám dopis. Naši přepsali chalupu na mě a jí prý nedají ani korunu.
Asi po měsíci přišel z Anglie dopis. Sestra se v něm omlouvala, psala, že to je složité na vysvětlování, že přítele miluje a chce s ním zůstat. Udeřil ji prý pouze jednou a slíbil, že se to nebude opakovat. Dluhy si vyřeší sama. V dopise se sice omluvila, rázně v něm ale podotkla, že nečekala, že se na ní vykašleme. To bylo nefér, protože rodiče pro ní udělali všechno a byla to ona, kdo odešel.
Po čase se naši rozhodli, že je načase přepsat chalupu na někoho zodpovědného. Celou ji napsali na mě. A důrazně mě upozornili, abych to sestře neříkala. Alespoň prozatím. Oni totiž vědí, že kdyby sestře polovina chalupy připadla, byly by s tím vždy jen problémy. Zároveň ale věří mně, že pokud nebude mít kam složit hlavu, nechám ji tu bydlet. Je to pravděpodobně to nejlepší řešení a prozatím ho tajíme, protože nechceme ještě přilévat benzín do ohně a už tak naštvanou sestru vykolejit z rodiny úplně.
Autor: Šárka Cvrkalová
