Eva (38): Seděli jsme spolu v jedné školní lavici. Když jsem ho viděla po 20 letech, nemohla jsem uvěřit svým očím

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
zena 29
zena 29

Lidé se mění. Někteří k horšímu, jiní naštěstí k lepšímu. A to nejen vzhledově, ale také povahově. Evu by na střední škole nenapadlo, že si bude s Danielem tolik rozumět. Když ho ale potkala na školním srazu po dvaceti letech, přeskočila mezi nimi jiskra.


„Vždy jsem se snažila nesoudit nikoho podle vzhledu. Jenomže Dan byl vždy ve středu pozornosti, a to především tím, že ostatním ubližoval. Proto jsem neměla výčitky svědomí, když jsem se posmívala jeho rovnátkům nebo obezitě,“ vypráví Eva.

Byl to třídní frajírek. Půlka třídy ho milovala, půlka nesnášela

Eva sama sebe řadí do té skupinky spolužáků, která si udělala na Daniela negativní názor. „Myslel si, že jsou jeho sprosté nadávky učitelům vtipné. Neustále měl nějaký problém s chováním, posmíval se, komu mohl. Přitom si tím podle mého jenom kompenzoval svůj vzhled,“ vypráví. Popisuje Dana jako obtloustlého chlapce se špatným sestřihem, rovnátky, ale dostatečně velkým sebevědomím na to, aby si získal na svou stranu alespoň ty, kterým jeho humor přišel vtipný.

„Neměl moc přátel. Spíše obdivovatele,“ dodává. Na střední škole seděli první rok v lavici spolu, takže měla jeho poznámky a vtipné kresby v sešitech z první ruky. „Bylo to jako za trest. Neustále vyrušoval a učitelé ho proto chtěli mít v přední lavici. A jelikož já byla nejmenší ze třídy a seděla jsem těsně před katedrou, bylo to jasné,“ vzpomíná Eva a dodává, že nebyla ze spolusedícího ani trochu nadšená.

Potkali jsme se po dvaceti letech. Nepoznala jsem ho. Za týden nás čeká druhé rande

Zdroj: 123RF.COM

Eva udržuje s některými spolužáky kontakt přes sociální sítě dodnes. Tak se také dozvěděla o třídním srazu po dvaceti letech. „Nevím, koho to napadlo, ale po troše přemlouvání od kamarádek jsem si řekla, proč bych vlastně měla sedět doma.“ S některými lidmi se Eva pozdravila s nadšením, s většinou však prohodila jenom pár slov. „Dan přišel asi v polovině večera. Nejdříve mi vůbec nedošlo, že patří k nám.“

Daniel se změnil. Nejen, že v jeho vysportované postavě Eva jen marně hledala tlouštíka a jeho úsměv bez rovnátek ji ihned okouzlil, když se s ním dala do řeči, zjistila, že už to není jen posměváček, ale vážený realitní makléř s dobrým vychováním, smyslem pro humor a skvělým hudebním vkusem. „Pozval mě na kávu, že prý mi ukáže něco ze svých nahrávek, na kterých pracuje,“ dodává Eva a objasňuje, že se Daniel rekreačně věnuje také skládání písní.

První káva se nakonec změnila v první rande. „Začal se mnou flirtovat a mně se to líbilo. Vlastně jsem sama, on je milý, hezký, bohatý a vtipný, nevidím důvod, proč to nezkusit.“ Evu s Danielem čeká brzy druhá schůzka a ona věří, že se z otravného spolužáka konečně stal dospělý muž. „Člověk ale nikdy nemá jistotu,“ dodává.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články