O hrůzném zážitku z dětství se nám v dopisu svěřila čtenářka Eva. V dětství žila s rodiči v panelovém domě a jednoho dne ji k sobě do bytu zavedl soused. Byla ještě dítě, důvěřovala mu a dodnes nemůže z hlavy vyhnat jeho nepříjemné obtěžování. Styděla se celou situaci přiznat, a proto o jejím trápení nikdo neví.
Loučila se s kamarádkou a mířila domů
Panelový dům byl vysoký a Eva s rodiči a bratrem bydlela v desátém patře. Když se jednoho odpoledne loučila s kamarádkou, všimla si, že se výtah zaseknul, a tak stoupala nahoru po schodech. Po cestě potkala staršího souseda, kterého znala, ale nikdy s ním nemluvila. „Lákal mě do bytu. Tvrdil, že má doma kocoura, a já zvířata miluji. Byla jsem malá. Dnes bych poznala, že je to podezřelé,“ vypráví.
Jakmile se ocitla v sousedově bytě, cítila se nepříjemně
„Opravdu doma kocoura měl. Soused se ale začal chovat divně. Držel mě za ruku, hladil po hlavě a já se necítila příjemně,“ tvrdí. Eva se vymluvila, že musí odejít, protože jí naproti jde dolů otec.
Soused její výmluvě uvěřil a skutečně ji nechal rychle odejít. Doma se z nepříjemného zážitku vzpamatovávala, ale styděla se o něm říci rodičům. „Bála jsem se, že mi vynadají. Vždy mi kladli na srdce, abych si od cizích lidí nic nebrala a hlavně s nimi nikam neodcházela,“ vypráví.
Podobný zážitek potkal také její kamarádku, která se jí později svěřila
V následujícím týdnu po nepříjemné události měla k Evě dorazit její kamarádka Míša. Šlo o stejnou dívku, se kterou se loučila, když narazila na souseda. Míša ale ten den nedorazila, neozvala se ani dlouho poté. Eva volala jejím rodičům a ti byli zmatení, protože se domnívali, že Míša skutečně na návštěvu odešla. „Teprve když jsme se setkaly, mi pověděla, proč v ten den nedorazila. Bála se, ale přiznala se mi, že ji soused vtáhl do bytu,“ říká.
Domluvily se, že si budou dávat pozor a nikomu nic neřeknou
Obě děvčata ještě souseda párkrát potkala. Vyhnula se mu raději velkým obloukem. „Společně jsme uzavřely dohodu. O našem tajemství se nesměl nikdo dozvědět, abychom doma neměly problém, takže jsme jedna druhou vždy doprovázely, ale strach v nás zůstal dodnes,“ vypráví.
Eva dnes už v panelovém domě dávno nebydlí. Dodnes ale lituje, že se nezachovala jinak. Měla o svém zážitku říct rodičům nebo alespoň někomu ve škole, protože v ní dodnes zůstává strach ze starších mužů. Soused mohl podobný zážitek připravit i dalším děvčatům. S Míšou se stýká jen občas, ale snaží se o svém trápení nemluvit, aby jedna druhé nevracely vzpomínky.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Autor: Tereza Hotovcová
