Občas se říká, že riskovat se vyplácí. Můj risk mě bude stát celý dům, našetřené peníze a možná i manželství. Chtěl bych to vrátit zpátky, ale na to už je pozdě. Pár let se dařilo, ale později moje náklady převýšily zisky a byl konec. Přišel jsem o spoustu peněz.
Několik let stejná práce
Pracoval jsem jako dělník ve výrobě, později mě povýšil na mistra, ale připadalo mi, že plýtvám svým talentem. Měl jsem vždycky podnikatelský cit a chtěl pracovat sám na sebe. Být svým pánem, nikomu se nezodpovídat a vše dělat sám. Rozhodl jsem se, že už nechci zůstat v té samé firmě se stejnými lidmi. Já chci něco víc, něco jiného. Chci, aby se moje rodina měla dobře. Ať si moje žena koupí, tu drahou kabelku, kterou tolik chce. Pro děti zase kvalitní vzdělání na dobré soukromé škole.
Podnikatelský plán byl na světě
Zdroj: 123RF.COM
Bylo třeba přijít na trh s něčím novým. Zajímal jsem se dlouhou dobu svého života prodejem různých věcí. Jednou to byly vysavače, později sekačky a nakonec nářadí. Často jsem se motal v dílně a pořád něco vymýšlel. Rád jsem opravoval staré kousky a dával jim nový život a originální design. Vůně dřeva, to bylo moje! Měl jsem podnikatelského ducha a chtěl toho využít. Po práci jsem navrhoval plány a přemýšlel, co s použitým nábytkem. Veškeré vybavení v našem domě jsem přetvořil já. To bylo ono! Můj podnikatelsky plán.
Dílna v garáži
Založil jsem si živnost a začal rekonstruovat nábytek u nás v garáži. Největším hitem se staly vojenské bedny, které jsem obrousil, zahladil a nově nalakoval. Přidělal jsem nové úchytky a kování. Za měsíc jsem měl dvacet kusů hotových a prodávala se jedna za druhou. Jevilo se to, jako skvělý byznys. Najednou chtěli lidé předělávat staré skříně a kredence na nové a moderní. Měl jsem plné ruce práce.
Můj risk se nevyplatil
Nakonec se ukázalo, že jsem spíše srdcař nežli obchodník. Lidé s placením faktur otáleli i několik měsíců a já neměl z čeho kupovat materiál, barvu a vše potřebné. Vzal jsem si tedy úvěr pro začínající podnikatele. Uplynuly dva roky a já měl už tři vysoké půjčky a skoro 30% nezaplacených pohledávek. Měl jsem i špatnou reklamu, a nakonec nebyl skoro nikdo, kdo by měl zájem o mou práci. Zadlužil jsem se a zastavěl náš dům. Skončilo to tak, že se musíme vystěhovat z domu a o velkou část peněz přijdeme. Manželka mě za to nenávidí, ale já se opravdu snažil. Nemám tak ostré lokty. Nakonec se ukázalo, že podnikání není pro mě.
Autor: Monika Holemá
