Marek byl můj princ na bílém koni. Poznala jsem ho v metru, kde jsme si několik dní cestou do práce vyměňovali ostýchavé pohledy. Asi šestý den mě konečně oslovil a já v tom byla až po uši. Nikdy předtím jsem nepoznala tak charismatického muže, jakým byl právě Marek. Jiskra přeskočila okamžitě a mezi námi to nabralo rychlý spád.
Byla jsem v sedmém nebi
Vedle Marka jsem se cítila jako v sedmém nebi. Byl tak pozorný a milý, svými drobnými dárky i romantickými vyznáními lásky mi doslova vyrážel dech. Nemohla jsem se ho nabažit, kdyby bylo po mém, trávila bych s ním každou volnou chvíli. Ano, až tak bláznivě jsem se do něho zamilovala a byla přesvědčená, že on ke mně cítí to samé.
Zdroj: rido/123RF.COM
Měl málo času
Bohužel měl Marek časově náročnou práci, kde musel často trávit hodně přesčasů. Kolikrát jsme se viděli třeba jen dvakrát do týdne, protože byl buď v práci, nebo měl nějaké koníčky. Sice mě to trápilo a v době, kdy jsme nebyli spolu, mi Marek strašně chyběl, ale nechtěla jsem být hned za stíhačku, která se na chlapa nalepí a šmíruje ho na každém kroku. Proto jsem mlčela a vždycky se těšila, kdy se konečně uvidíme.
Čekala jsem, kdy se konečně uvidíme
Těch sedm měsíců, kdy jsme spolu chodili, jsem byla věčně přilepená k mobilu. Neustále jsem totiž čekala na SMS od Marka, kterou by mi oznámí, že má čas a můžeme se vidět. Jednou jsem si totiž jeho zprávy nevšimla a odepsala mu asi za dvě hodiny. Odpovědí mi bylo, že když jsem nedala vědět, našel si jiný program, takže ze schůzky sešlo. Tomu jsem se chtěla vyvarovat, vždyť mi byl tak vzácný!
Překvapení v telefonu
Zdroj: 123RF.COM
Jednou mi ukradli telefon. Čert vezmi, že si někdo udělal radost novým mobilem. Více mě štvalo, že jsem přišla o číslo a kontakty. Byla jsem nucena založit si nové. Odpoledne jsem se viděla s Markem. Po intimní chvíli zmizel v koupelně a já si uvědomila, že na mě nemá číslo. Proto jsem vzala jeho telefon s jediným úmyslem: přepsat staré číslo na nové. Hledala jsem v kontaktech své číslo a velmi mě překvapilo, že u něho neměl napsané moje jméno. U mého čísla totiž bylo napsáno „holka 5“. Vůbec jsem to nechápala.
Co to má znamenat?!
Vím, že se to nedělá a nejsem na to pyšná. Ale prošla jsem Markův telefon – stačilo projít kontakty. Měl tam mimo jiná jména také další čtyři kontakty s pořadovými čísly 1 až 4! Marek mě přistihl s jeho telefonem v ruce a neskutečně mě seřval. Já byla zaskočená, ale nedala jsem se. Žádala jsem vysvětlení.
A toho se mi dostalo. Byla jsem pátá holka, se kterou Marek zrovna teď chodil. O svého přítele jsem se dělila s dalšími čtyřmi ženami. V tu ránu mi došlo, že práce a koníčky byly jen lži. Na každou z nás si totiž musel udělat čas, a proto ho měl vždycky tak málo.
Autor: Nikol Kolomazníková
