Naše čtenářka Denisa pravidelně čte příspěvky zveřejněné na našich stránkách. Jak přiznala, ráda prožívá příběhy druhých. Nyní tuto možnost využila, aby se sama mohla svěřit s něčím, co ji trápí.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Denisa nám poslala e-mail, ve kterém se rozepsala o svém trápení. Za vším stojí její šestiletý syn Jakub, který před spaním dělá něco, co jí přijde nechutné.
Je to chytrý zvídavý klučina
Svého syna jakožto milující matka popisuje v těch nejsvětlejších barvách. Proto se v úvodu jejího psaní dozvídáme, že je malý Jakub velmi chytrý a šikovný klučina.
„Jakub je moje jediné dítě, sourozence se nám k němu bohužel zajistit nepodařilo,“ píše Denisa. „V mých očích je to zvídavý chlapec, který se rád učí novým věcem.“
Dělá to už půl roku. Jsem z toho nešťastná
Před půl rokem si Denisa náhodou všimla podivné věci, kterou v pokojíčku prováděl její synek Jakub. Od té doby to dělá pořád.
„Jakub už ležel v posteli a chystal se spinkat,“ popisuje Denisa. „Nahlédla jsem do pokojíčku skrze škvíru ve dveřích a zděsila se, co můj syn ve svých letech dělá,“ píše.
Denisa v e-mailu napsala, že byla v šoku, když zjistila, že si její syn ve svých šesti letech cucá palec. Měla za to, že ho tohoto zlozvyku, už když byl menší, zbavila.
Nenechá si vysvětlit, že by to dělat neměl
„Snažila jsem se s ním o tom mluvit a vysvětlit mu, že tohle už velcí kluci prostě nedělají,“ napsala nám Denisa v e-mailu. „On na moje slova ale nedbá,“ dodává vzápětí.
Snažila se jít na syna po dobrém, něco mu slíbit, když si palec přestane cucat. Když to nepomohlo, zvolila jinou taktiku a místo slibování začala zakazovat. Ani to však nemělo u syna úspěch.
„Jsem z něho už zoufalá,“ stěžuje si Denisa upřímně. „Nic na něho nezabírá a já už popravdě nevím, jak ho to cucání odnaučit.“
Mám strach, že ho to ohrozí na zdraví
Největší strach má milující maminka z toho, aby cucání palce, kterého se její synek nechce vzdát, nemělo negativní vliv na jeho zoubky.
„I u malých dětí je cucání palců problém,“ píše. „Můj syn je sice větší, ale i tak se bojím, aby mu to v puse něco neudělalo. Byla bych nejraději, kdyby toho prostě nechal,“ svěřuje se.
Autor: Natálie Kabourková
Názor odborníka
Když jsou děti malé, tak se často chovají nebo dělají věci, které nám dospělým připadají nevhodné. Děti se neustále učí, poznávají svět a jeho meze. A to často i takovým způsobem, že nás provokují, čímž zkoušejí, co si mohou dovolit a co je v jejich jednání přípustné. Nelze s jistotou říci, zda Jakubovo chování s něčím z toho souvisí, to bychom o celé situaci museli vědět více.
Jak dlouho už takové chování u Jakuba trvá? Nejedná se jen o přechodnou fázi, která časem vymizí? Některé děti mají například období, kdy mívají zálibu v nechutných věcech, to však ještě neznamená, že je s nimi něco špatně. Stejně tak některým dětem vydrží určité návyky déle, než by se nám jako rodičům zdálo vhodné či přijatelné.
Jak na Jakubovo chování reaguje Denisin manžel, pokud je v obraze? Proč je to pro Denisu, tak zásadní problém? V čem spočívá její strach? A mohou v celé záležitosti hrát roli i jiné faktory?
Úzkostné chování může velice znepříjemnit život nám, ale i našemu okolí a mít negativní vliv na vztah se synem. Bylo by proto na místě, aby Denisa dokázala najít něco, co jejím obavám uleví. Jako evidentní se jeví návštěva psychologa, lékaře nebo jiného odborníka, kteří jí mohou s celou situací poradit, případně poskytnout ujištění či možná řešení.
