Moje maminka se s mým mužem nikdy moc nemusela. Měla zkrátka pocit, že jsem si vybrala špatně, protože jsem nakonec skončila s obyčejným stavbařem. Ona žila v domnění, že si vezmu inženýra, kterého jsem půl roku před setkáním s Ondřejem opustila.
Když se ukázalo, že si půjde Ondra odsedět dva roky do vězení, připadalo mi, že má maminka dokonce radost. Věděli jsme všichni, že udělal chybu. On sám u soudního procesu projevil lítost nad svými skutky. Navzdory tomu, že se prokázal jako pojistný podvodník, milovat jsem ho nepřestala a i s naším dvouletým synem na něho dva roky čekala. „Vždyť jsem ti to říkala,“ opakovala mi pořád dokola máma.
Když se vrátil, slíbili jsme si, že na všechno zapomeneme a začneme znovu
Zdroj: 123RF.COM
Samozřejmě jsem na něho byla naštvaná, ale ten pocit vypršel poměrně brzy a vystřídala ho lítost. S manželem jsem v době jeho pobytu ve vězení komunikovala, snažila se ho povzbudit a ani po dvou letech jsem ho nepřestala milovat. První týden na svobodě stále opakoval, jak je mu to všechno líto. Měl pocit, že zmeškal vyrůstání syna, že mi způsobil problémy a že už nic nebude jako dřív.
Ve všem měl sice pravdu, ale já mu u oltáře slíbila, že spolu zůstaneme, dokud nás smrt nerozdělí a moje láska k němu se nezměnila ani po tom, co strávil dva roky za mřížemi. Odpustila jsem mu a nechtěla už celou situaci řešit. Jenomže maminka si neodpustila připomínku, kdykoli se u nás objevila
Musela jsem ji požádat, aby už nechodila
Když jsem byla na všechno sama, máma hlídala malého Ondráška, abych mohla chodit do práce. Manžel po návratu z vězení začal opět pracovat a stále tak bylo třeba, aby nám syna někdo hlídal. Po měsíci jsem ale byla nucena najmout chůvu a matce říct, aby k nám nechodila. Pokaždé, když se s Ondrou setkala ve dveřích, začala ho slovně napadat. On věděl, že je v právu a nebránil se. Byl ale po večerech v depresích a nebyla s ním řeč.
Máma to přeháněla a odmítala pochopit, že mu ubližuje. Když jsem jí řekla, že nechci, aby svého vnuka hlídala, byla nejprve rozhořčená, později naštvaná. Chtěla jsem se s ní vídat, jenom jsem nechtěla, aby chodila k nám. Ona ale usoudila, že jsem si vybrala trestance na úkor svojí vlastní matky a úplně mě odsoudila.
Je mi líto, že to tak skončilo. Ale pokud si musím vybrat, mám jasno
Nechtěla jsem se s mámou hádat. Mám ji ráda, kdykoliv bych si s ní ráda popovídala. Ona mi ale nebere telefony a vyhýbá se mi. Pokud má být překážkou mezi mnou a mým mužem, bohužel to tak pravděpodobně zůstane už napořád. Ať už je Ondrova minulost jakákoli, svůj trest si odseděl a vím, že svých činů upřímně lituje. Já ho miluji a nikdo nám náš vztah nepřekazí. Mnozí tvrdí, že si mě manžel nezaslouží. Možná mají pravdu, na druhou stranu láska si zkrátka nevybírá a já vím, že kdyby to bylo naopak, on by pro mě udělal to samé.
Autor: Šárka Cvrkalová
