Každému z nás se někdy nejspíš stane, že chce něco tak moc, až to zastíní vše kolem. Ve vyhrocených případech to ale může znamenat, že nejen nedosáhnete svého, ale také přijdete o to, co už máte. A právě to se stalo Daně, která se se svým příběhem rozhodla svěřit naší redakci.
Dana byla podle svých slov odmalička spíše kariéristka než rodinný typ. Jenomže nikdo z nás nechce být sám, a proto od svých třiceti osmi let žila s přítelem, se kterým o rok později také otěhotněla.
Myslela jsem, že chci pro rodinu to nejlepší. Přitom jsem to chtěla pouze pro sebe
„Už dlouho jsem na sebe byla naštvaná, že se po večerech věnuji práci, nebo dokonce tvrdnu v kanceláři i o víkendech, místo abych se věnovala Pavlovi. Proto jsem se radovala, že s dítětem se konečně dokážu soustředit na rodinu a práci hodím za hlavu,“ vypráví Dana. Bohužel, jak dodává, se ve svých myšlenkách pletla.
Během těhotenství a mateřské dovolené začala Daně práce chybět. Proto se dohodla se svým šéfem, že bude alespoň částečně pracovat z domu. „Jenomže to bylo papírování zhruba na hodinku denně a moc mě to neuspokojilo.
Už jsem se viděla v kanceláři, kde budu opět budovat svou kariéru a získávat povýšení,“ vzpomíná čtenářka. V tu dobu si vůbec neuvědomovala, že se honí za svým vlastním snem. „Byla jsem přesvědčená, že to dělám pro rodinu, abych ji zabezpečila a měla dostatek financí. Zaslepil mě můj vlastní sen.“
Po skončení mateřské jsem začala pracovat na plné obrátky. A začaly hádky s Pavlem
Když se konečně mohla Dana vrátit do práce, přestala se o rodinu téměř zajímat. „Celé dny jsem trávila v práci, po nocích jsem dodělávala to, na čem jsem během mateřské nemohla pracovat.
Pavel mě prosil, abych zmírnila, že on sám vydělává dost a peníze zase tolik nepotřebujeme. Já ale trvala na tom, že chci pro dceru to nejlepší. Potají jsem se ale radovala z každého úspěchu kvůli sobě, ne kvůli rodině.“
Půl roku poté, co Dana znovu nastoupila do firmy na plný úvazek, rozhodl se Pavel udělat zásadní krok. „Řekl mi, že jestli se chci dál věnovat jenom práci, nemá náš vztah smysl.
Pochopila jsem svou chybu a doufám, že ji budu moct napravit,“ říká Dana. Její přítel odešel s tím, že potřebuje pauzu. S dcerou se pravidelně vídá, ovšem Dana ví, že navázat opět partnerský vztah bude problém. Doufá ale, že se jim to podaří.
„Kromě Pavla jsem přišla o spoustu přátel.
Uvědomila jsem si to až po tom, co jsem se v práci rozhodla zmírnit. Volný čas najednou nemám s kým trávit, přátelé mi neodepisují a chovají se jinak. A já chápu, čím to je. Byla jsem hloupá a doufám, že se mi to vše ještě podaří zachránit.“
Autor: Šárka Cvrkalová