Dana (37): Bojím se své budoucnosti. Navštívila jsem kartářku a následující dny se stalo vše, co řekla

S příběhem o tom, že špatná znamení někdy mohou fungovat, se nám svěřila Dana z Ostravy. Odmalička ji rodiče vychovávali tak, aby se vyhýbala černým kočkám a nešťastným číslům. A ona kvůli tomu začala věřit na to, co jiným lidem přijde k smíchu.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Když jsem potkala černou kočku, měla jsem ten den smůlu. Kdykoli bylo něco spojené s číslem třináct, bylo to zlé. Pátek třináctého ani nezmiňuji. Já vím, že to není vždy skutečné, ale zkrátka tomu věřím, klidně se smějte,“ píše v příběhu.

Chodím ke kartářce docela pravidelně. Při poslední návštěvě mě zaskočila

I když se někteří přátelé Daně smějí a kroutí hlavou nad tím, jak může tak vyhazovat peníze, pro ni jsou pravidelné půlroční návštěvy kartářky důležité. „Samozřejmě ne vždy se vyplní všechno, co řekne. Ale z devadesáti procent se nemýlí,“ říká.

„Pořídila jsem si psa, protože mi řekla, že zvíře mi může změnit život. Opravdu jsem si díky tomu našla přítele. Potkala jsem ho v parku, kde mě oslovil, aby si mohl mého mazlíčka pohladit.

Při další návštěvě mi řekla, že budu mít miminko. Věděla to o dva týdny dříve než gynekolog,“ vypráví Dana.

„Předpověděla mi ale i některé smutné věci. Varovala mě, abych v některé dny nechodila ven, ale kvůli práci to nešlo. Stalo se pak, že jsem v dané dny měla neúspěch v práci nebo jsem přišla domů a byla tam bezdůvodně rozbitá váza, aniž bych kdy pochopila, jak se to stalo.

Tím, co mi řekla teď, mě ale zaskočila. Varovala mě, že prý takovou smůlu, jaká mě v dalších dnech čeká, jsem ještě neměla. Mohu to prý zvrátit tím, že budu důvěřovat správným lidem. Jak mám ale poznat, kdo je ten správný člověk?“

Bojím se, abych někomu nenaletěla. Nevím, co vše se mi může stát

Podle Dany nemá cenu se svěřovat přátelům s tím, co ji trápí. Je totiž jasné, že by jí většina řekla, že je to nesmysl, a všechny kartářčiny vyplněné předpovědi byly jenom náhody. „Ani můj přítel tomu nevěří, ale jemu říkám všechno. Myslím, že on je jedním z těch, na které se opravdu mohu spolehnout, z těch, kteří mě mohou zachránit před pohromou.“

Dana je už několik dní ve střehu. Dobře si hlídá každé slovo svých kamarádů a přemýšlí, zda některý z nich není zrádce, který by jí mohl ublížit.

„Podle přítele jsem paranoidní a jenom hledám způsob, jak ztratit kamarády. Ale já si nemohu pomoci,“ přiznává.

Čtenářka také mimo jiné říká, že po tom všem, co už jí kartářka předpověděla, věří ze všeho nejvíc jí. „Kdybych se měla rozhodnout mezi tím, co říká ona, a tím, co tvrdí můj přítel, vyberu si ji. Přítele miluji, ale ona je zkrátka v tomhle povolanější,“ vysvětluje.

„Bojím se toho, co bude. Podle jejích slov je to vážné a moje budoucnost je v ohrožení. Nevím ale, jestli jde o osobní život, pracovní, nebo o cokoli jiného. Musím mít oči otevřené a dávat si pozor, pak snad bude vše v pořádku,“ končí s vyprávěním Dana.

Autor: Šárka Cvrkalová