Internet je kouzelné místo a dá se využít k usnadnění života. A to třeba i s pomocí online nákupů. Ty jsou z Číny obvykle hodně výhodné, a když tak sháníte elektroniku, nebo nějaké oblečení, určitě se vyplatí nakupovat ho na zahraničních stránkách. Seženete ho často i za deset procent české ceny.
Na jednu takovou stránku narazil můj manžel asi před půl rokem. Sháněl mi tenkrát dárek k narozeninám a věděl, že miluji slony v jakékoli podobě i velikosti. Když jsem tedy dostala slona většího, než jsem já sama, měla jsem obrovskou radost, ačkoli je nám už přes čtyřicet. Sloník dostal místo v rohu ložnice. Samozřejmě jsem se bála, že za něho manžel utratil několik tisíc korun, ale on nakonec přiznal, že stál plyšák tři sta korun i s poštovným.
Zprvu nakupoval dárky pro mě a naše děti, aby nám udělal radost
O pár dní později jsem dostala překrásný náhrdelník a každému z našich tří dětí přišly o čtrnáct dní později pěkné kousky oblečení. Měla jsem radost, že se nás snaží potěšit, ale samozřejmě jsem se ptala i na to, proč tolik utrácí. Řekl, že ta trička stála po padesáti korunách, a že je tam za tu cenu zkrátka nemohl nechat. Chápala jsem to, cena byla opravdu výhodná a navíc si oblečení s takovým motivem děti přály už dlouho.
Začal nakupovat nesmysly, navíc pořád mluvil o tom, jak jsou nákupy výhodné
Michael Simons/123RF.COM
Brzy už mě podivné balíčky ve schránce přestaly překvapovat. Problém byl, že manžel začal na stránce nakupovat úplně všechno. Ve skříni měl najednou asi třicet triček, ačkoli sám věděl, že bude střídat dvě z nich. Koupil si do auta držák na mobil úplně jiného typu, než měl. Argumentoval tím, že to stálo dvacet korun, a že si časem určitě koupí nový telefon. Z internetu objednával i náplasti, které díky poštovnému stály vlastně víc než v obchodě, nakoupil nové nádobí, které jsme vůbec nepotřebovali.
Objednával zkrátka úplně všechno, co mu přišlo výhodné a nebral vůbec v potaz, jestli je to zbytečné, nebo ne. Pořád opakoval, že tohle stálo jen padesát korun a tamto zase i s poštovným jenom dvě stovky. Když jsem protestovala, nebyla s ním řeč. Vždy se urazil, že to myslel dobře, a že vůbec neocením jeho snahu.
Dostal se dokonce s platební kartou pod limit a platil pokutu
Poštu jsme vždy otevírali společně, proto jsem si jako první přečetla i jeho dopis z banky. Jeho karta se dostala pár stovek do mínusu, a jelikož včas nevyrovnal částku, bylo třeba zaplatit menší pokutu. I když se jednalo o pár stovek, informace mě dost vzala a to spíše z hlediska nezodpovědnosti mého muže.
Nejprve měl problém s tím, že mu čtu poštu. Později se uklidnil, omlouval a přísahal, že jen nakupoval dárky před Vánoci. I tak jsem na něho byla naštvaná a on slíbil, že s nákupy přestane. Je pravda, že teď už balíčky nechodí každý týden. Ale vždy, když má některé z dětí narozeniny, nebo svátek, využije příležitosti a nakupuje na své oblíbené stránce. To mu asi nemůžu mít za zlé. Konec konců – dětem dělají dárky radost.
Autor: Šárka Cvrkalová
