Citliví lidé mají od boha nesmírně cenné dary, křehkost i šestý smysl

od Luboš Klouček
2 minuty čtení
Zdroj: 123RF.COM

Existují mezi námi lidé, kteří se rozněžňují nad miminky i zvířaty, mluví se stromy a objímají je. Vycítí dopředu, že se něco děje a je jedno, zda jde o nějaký zádrhel doma, v práci nebo dojde k prudké změně počasí. Zatímco běžnému člověku nevadí atmosféra okolo, jež by se doslova dala krájet, popisovaný „cíťa“ se to snaží neřešit, ale trpí jako zvíře. O takových jedincích se tvrdí, že jsou moc přecitlivělí, vše si zbytečně berou a nejsou asi úplně normální, když ty druhé to přece vůbec „nerozhodí“.

Pokud jste člověk prožívající hluboké emoce ve všech směrech, možná jste odmalička slýchali, že jste divní či velcí citlivkové, když se rozbrečíte nad každou malicherností. O něco později vám nejspíš začali říkat, že nejste připraveni pro život, nebo že necháváte některé věci dojít příliš daleko. Ale vy už asi víte, že je to trochu jinak. Jste prostě takzvaný empatik, který má hlubší a intenzivnější prožívání. Těchto výrazně citlivých lidí je podle studií prováděných psychology Elaine a Arthurem Aronovými z newyorské univerzity Stony Brook okolo dvaceti procent.

Zdroj: 123RF.COM

Silnou citlivost jste mohli zdědit po některém z předků, ale také může vycházet z vašich minulých životů. Třeba už jste tu byli tolikrát, že vám z toho jde hlava kolem a duše pláče nad tím, co zde lidstvo neustále „předvádí“.

Dnes, kdy musíme čelit velkému množství stresu, ustát vysoký tlak na výkon, být stále odolnými a schopnými přizpůsobit se všem okolnostem, však bývá velká citlivost až přecitlivělost na obtíž. Spíš bychom si měli uvědomit, že hluboká citlivost a empatie jsou především dary seslanými z nebes.

A co takovým jedincům pomůže? Při zvýšeném stresu by měli zhluboka dýchat, aby se uklidnili. Je třeba naučit se rozeznávat, které pocity jsou jejich a které patří druhým. Jste-li takoví i vy, dopřejte si přes den krátké pauzy, dělejte si ochranný štít, hlavně chystáte-li se na delší dobu do společnosti. Můžete si třeba představovat okolo sebe růžové světlo nebo obrovský krystal, který vaše tělo chrání. Dostatečně odpočívejte a spěte, občas si dávejte teplou koupel a naučte se vymezit si své hranice. Pravidelně se odpojujte od virtuálního světa, na noc vypínejte mobil i počítač. A především choďte denně do přírody, což je skutečný balzám na nervy.

Autor. Ivana Lhotská


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články